Díky veřejným pracím přibyly tisíce míst
Nekonečná čekání na úřadech se ale nezkrátí. O tisíce totiž posílily stavy veřejně prospěšných pracovníků. Zájem o ně roste zejména mezi obcemi. Mají je totiž zadarmo. Zatímco celková zaměstnanost se meziročně zvýšila o šest desetin procenta, ve veřejné správě rostla více než dvakrát rychleji.
„Ačkoli počty ministerských úředníků klesly o dvanáct stovek, více než tři tisíce nových zaměstnanců přibyly na obecních úřadech. Jde především o vliv veřejně prospěšných prací,“ uvedl Dalibor Holý z ČSÚ.
Nejvyužívanější nástroj politiky zaměstnanosti
Takzvané VPP, tedy veřejně prospěšné práce, představují především méně kvalifikované a pomocné činnosti, jako jsou například odstraňování škod po živelních katastrofách, opravy veřejného majetku nebo údržbu veřejných budov. „Veřejně prospěšně práce jsou jedním z nejvyužívanějších nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Bodují především u obcí,“ potvrzuje Kateřina Beránková z generálního ředitelství Úřadu práce České republiky. O placení těchto lidí se dělí stát s Evropskou unií.
„Z 85 procent financuje taková místa unie, z patnácti procent český stát,“ uvádí Jiří Fuchs z Cyrrus Advisory. Obce tak ze svého nic neplatí. Stát přitom jen za první pololetí roku obcím na příspěvcích vyplatil bezmála 850 milionů korun. Experti jsou vůči růstu veřejného sektoru kritičtí.
„Rychlejší růst zaměstnanosti ve veřejné správě oproti podnikatelskému sektoru je dlouhodobě nežádoucím jevem,“ uvádí Pavel Sobíšek z UniCreditu. Podnikatelská sféra byla totiž v najímání nových lidí o poznání opatrnější, zaměstnanost zde oproti loňsku vzrostla jen o necelé půl procenta.
Na růstu zaměstnanosti se významně podílel také samotný Úřad práce. Takřka šest procent všech pracovních míst v ekonomice totiž během uplynulého roku vzniklo na jeho pobočkách. „Přibylo celkově 1344 míst,“ připomíná Holý.
