Obrana se chytila do pasti příliš tvrdých norem

I další pokus ministerstva obrany nakoupit polní stejnokroje pro vojáky za více než 220 milionů korun provázejí pochybnosti. Už od roku 2013 se úředníci i výrobci potýkají s tehdy nově vzniklými normami na maskovací vzor. Jsou tak přísné, že uniformy v podstatě nelze vyrobit.
Podobné předpisy nemá žádný člen NATO včetně americké armády. „Jsou zbytečně striktní, neodpovídají skutečnému využití a potřebám vojáků,“ uvedl vysoce postavený nákupčí.
Firmy se přou už od dob ministra Vondry
Kvůli dodávkám maskáčů se mezi firmami Blažek, Koutný, STV Group a Xena Praha rozhořel boj už za exministra obrany Alexandra Vondry (ODS). Přestože soutěže v posledních dvou letech vyhrává Koutný, který už získal kontrakty za 170 milionů, ani jeho výrobky nejsou bezvadné. Dokládá to posudek liberecké Technické univerzity z poloviny roku, podle nějž nesplňují obranné standardy na barevné odstíny. Dokument má deník E15 k dispozici.
Expertizu využila Koutného konkurence. Napadla zadávací podmínky vypsané v září, prý nejsou objektivní, a vyřazují tak další uchazeče. „Maximální povolené odchylky barev byly stanoveny nereálně a jsou v sériové výrobě nesplnitelné,“ napsal ministerstvu zástupce jedné z firem.
Maximální povolené odchylky barev byly stanoveny nereálně a jsou v sériové výrobě nesplnitelné
Sekce vyzbrojování trvá na tom, že dodávky z posledních dvou let byly v pořádku, a stejnokroje tudíž podle zadaných parametrů vyrobit lze. Zdroje E15 se však shodují, že se kontrolují jen při přejímce, nikoli v záruční lhůtě. Maskovací schopnosti látky totiž klesají už po prvním vyprání. A po několika vypráních klesnou údajně natolik, že vojáky demaskují.
Koutného výhoda je v tom, že spolupracuje se společností Intercolor, která zajišťuje potisk textilií a podílela se na definování standardů. Vlastní také laboratoř, která od ozbrojených složek získala akreditaci pro kontrolu potisků. Dohlíží tedy sama na sebe. Posudek liberecké univerzity jako první práci laboratoře zpochybnil.
| Česko je v NATO výjimkou |
|---|
| Zahraniční výrobci maskovacích tkanin, kteří šijí stejnokroje a další výstrojní součástky pro americkou či německou armádu, se do českých tendrů nehlásí. Museli by totiž používat látky, jež se v NATO neosvědčily. Podkladem maskovacího potisku podle tuzemským standardů musí být textilie na bázi polyesteru. Má však své nevýhody. Problém je i s výstrojními součástkami, které se nejčastěji vyrábějí z cordury, speciálního nylonu. Je ovšem technicky vyloučeno, aby maskovací potisk na tomto materiálu splnil české vojenské normy. |













