E15: Z čeho při zpracovávání svého návrhu kolektivní smlouvy vycházíte?
Vyžádám si od obou stran nejprve doklad, z něhož je prokazatelné, že uplynula lhůta alespoň šedesáti dnů od předložení návrhu, kdy strany mohou o pomoc zprostředkovatele požádat. Kromě písemných podkladů si navíc ještě vyslechnu obě strany, nejdříve každou zvlášť a pak na společném jednání.
E15: Studujete nějaké ekonomické podklady?
Veřejné listiny, to znamená výsledky hospodaření, pokud je firma dodává na obchodní rejstřík. Jako právník spolupracuji při jejich hodnocení s ekonomy. Ti jsou schopni posoudit, jestli firma zvýšení mezd unese, nebo zda má zaměstnavatel slušné výsledky, ale peníze přesouvá jinam, aby z nich nemusel nic poskytnout zaměstnancům.
E15: Ve svých návrzích se zpravidla blížíte požadavkům odborů nebo firem?
Nedá se to paušalizovat. Důležité jsou ekonomické výsledky firmy. Ale také to, jak se mzdy vyvíjely v uplynulém období. Kolega nyní řešil případ, kdy se přiklonil k návrhu odborů na růst mezd, protože u firmy pět let stagnovaly. Obecně platí, že pokud je firma v zisku, tak se na těchto hospodářských výsledcích podílejí i zaměstnanci.
E15: Jak se postupuje, když je firma ve ztrátě?
V takovém případě je legitimní, aby zprostředkovatel zkonstatoval, že firma na zvyšování mezd nemá. Doporučí třeba raději zachovat zaměstnanost a mzdovou úroveň po nějakou dobu udržet na stávající úrovni.
E15: Nakolik je návrh zprostředkovatele pro obě strany závazný?
Není závazný, je to jen doporučení. Pokud se při dalším jednání nedohodnou, mohou požádat o verdikt rozhodce ve sporu. Jeho rozhodnutí o znění sporné části kolektivní smlouvy je pak konečné.
E15: Stává se, že odbory a firmy váš návrh nepřijmou?
Před mnoha lety jsem působil jako zprostředkovatel v OKD Rekultivace, kde se nakonec strany nedohodly. Ale to je jediný případ, který pamatuji, že by odbory a firma návrh zprostředkovatele odmítly. Většinou návrh přijmou nebo z něj vycházejí při dohodě o konečném kompromisu.
