Některé politické strany po volebních neúspěších loni propustily řadu svých zaměstnanců, zbývajícím pak mzdy spíše stagnovaly. Z výročních zpráv sněmovních stran pak vyplývá, že manažeři kanceláří, asistenti, účetní, mluvčí a další zaměstnanci vydělávali v průměru kolem 30 tisíc korun měsíčně.
Neplatí to ale o zaměstnancích hnutí ANO, kterým rok od roku rychle stoupá mzda. Loni si v průměru přišel zaměstnanec vládního hnutí na 70,5 tisíce korun hrubého měsíčně, což je dvojnásobek toho, na kolik si přišel pracovník pro lidovce nebo sociální demokraty. V roce 2016 vydělávali zaměstnanci ANO v průměru 44 tisíc korun, v následujícím roce pak 63 tisíc korun, tedy o polovinu více.
„Nebudeme se k tomu vyjadřovat. Máme to všechno řádně zaevidované, víc to nebudeme komentovat,“ odmítl vysvětlit vysoké náklady na zaměstnance manažer hnutí ANO Jan Richter. Hnutí loni skončilo ve ztrátě 43 milionů korun. Na rozdíl od ostatních stran hospodařilo s největšími příjmy, především díky dobrým volebním výsledkům, a tím pádem vysokým příspěvkům od státu.
Z výročních zpráv není jasné, kolik dostávají jednotliví zaměstnanci stran, mezi kterými obvykle nejsou političtí činitelé. Nejvyšší částky zpravidla pobírají manažeři hlavních kanceláří a PR specialisté.
Další strany spíše šetřily. Například komunisté, sociální demokraté nebo lidovci snižovali stavy. Komunisté propustili dvacet svých zaměstnanců na plný úvazek, ČSSD patnáct. Mzdy ale zůstaly zbývajícím zaměstnancům zhruba stejné. Další propouštění se nechystá. „Reorganizace v KSČM proběhla už po posledních parlamentních volbách,“ řekla mluvčí komunistů Helena Grofová.
Strany nyní více využívají brigádníků a spolupráci s živnostníky. Například SPD nebo Piráti nemají žádné zaměstnance na plný úvazek a využívají externistů.
„Jde především o PR služby, správu sociálních sítí, koordinaci dobrovolníků a dalších úkolů,“ řekla mluvčí Pirátů Karolína Sadílková.
