Jaké léky a přístroje se vyplatí, sledují už skoro všichni

Operace oka

Operace oka Zdroj: E15 Anna Vackova

Zatímco v Česku se systém hodnocení zdravotnických technologií ještě nezrodil, Evropská unie už má směrnici pro propojení procesů ve všech svých členských zemích. Nějakou formu vědeckého hodnocení zdravotních technologií (HTA) zavedla kromě Kanady a Spojených států i většina evropských zemí. Velkou pozornost mu věnují ve Skandinávii, Holandsku nebo Belgii, inspirovat se ale můžeme i v Británii, Německu nebo Švýcarsku.

„V současnosti je Česká republika jednou z mála vyspělých zemí, ve které není formalizován proces HTA,“ řekl nedávno náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek. Podle propagátora HTA a odborníka na ekonomiku zdravotnictví Tomáše Doležala jsou několik kroků před námi i země, které si obvykle za vzor nedáváme. „Musíme se už stydět i před východoevropskými zeměmi, nejen před západoevropskými. Příští týden strávím v Bukurešti, kde se projektu HTA intenzivně věnují,“ uvedl Doležal.

Už v roce 2010 vyzvali představitelé EU zbylé členské státy, aby HTA zavedly. V roce 2013 vstoupí v účinnost směrnice Evropské unie, podle které mají jednotlivé národní agentury svoje závěry z hodnocení technologií sdílet a spolupracovat. Důkazy o účinnosti by si tedy každý stát nemusel složitě shánět sám.

S příchodem stále dražších nových přístrojů a léků se potýkají všechny vyspělé země. Klíčová otázka by měla znít, jestli je novinka o tolik účinnější, aby se za ni vyplatilo vynaložit peníze navíc.

Hodnocení zdravotnických technologiíHodnocení zdravotnických technologií | E15

Rozhodnout nakonec vždy musí politici a plátci, u nás zdravotní pojišťovny. HTA jim k tomu dává argumenty, kolika pacientům technologie prospěje, o kolik je lepší než dosavadní postupy a kolik to bude stát. Pracuje s pojmy jako cena za rok kvalitního života. Například britská agentura má jako orientační hranici, kdy se vyplatí z veřejných peněz platit za léky, cenu 30 tisíc liber (asi 950 tisíc korun). Více schválí jen ve výjimečných případech.

Pavel Vepřek: Cílem není ušetřit, ale zvýšit kapacitu zdravotního systému

Pavel VepřekPavel Vepřek | E15 Anna Vackova

Hodnocení technologií není pravicový ani levicový výmysl, říká Pavel Vepřek, poradce ministra zdravotnictví.

E15: V jaké fázi je zavádění hodnocení zdravotnických technologií HTA?

Nyní se pilotně ověřuje fáze hodnocení. V roce 2014 by se mělo začít s jeho využíváním v každodenní praxi.

E15: Budou z pilotního projektu nějaké výsledky?

Vybrali jsme relativně nové a nákladné technologie, jeden lék, jeden zdravotnický prostředek, léčebnou metodu a prevenci. Zkoumáme jejich skutečný přínos. Výsledky pak zveřejníme. V roce 2014 by měla takovým zkoumáním projít každá nová technologie, která bude stát výrazně více než ty dosavadní. Zároveň začne revize stávajících nákladných technologií. Máme tu metody, u kterých nikdo neví, jestli opravdu pomáhají.

E15: Věříte, že se všechno stihne zakotvit v zákonech do voleb?

Věřím, ale protože je potřeba upravit větší počet právních norem, tak bych si za kompletní zakotvení ruku pálit nenechal. Nicméně jsem přesvědčen, že to podstatné bude obsahem novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, a ta se stihnout musí.

E15: Pokud by se to nestihlo, myslíte, že by se toho chopila i levicová vláda?

HTA není pravicový ani levicový výmysl, ale nutnost. Bude rozvíjeno pod libovolně orientovanou vládou.

E15: V čem vidíte největší přínos HTA? Teď se o něm mluví v souvislosti s úsporami…

V tom, že směřuje prostředky veřejného zdravotního pojištění tam, kde přinášejí největší užitek. Není to nástroj šetření, ale zvyšování kapacity zdravotního systému.