Náklady na renovaci odhaduje firma na desítky milionů korun, mimo jiné chce požádat o grant památkáře. Rekonstrukce se bude týkat hlavně nástaveb parníku, které byly při předchozí údržbě zásadně změněny. Největší proměnou prošel parník při opravách v roce 1961. Zpět ke vzhledu z třicátých let se vrátí i interiér.
Právě s ním má společnost největší potíže, s prosbou o fotografie, filmy či nákresy se proto obrátila i na veřejnost. Pohon a obšívka lodi jsou podle Hamzy v pořádku. „Obšívka se měnila při rekonstrukci v Drážďanech před deseti lety, parní stroj je původní a v dobrém stavu,“ doplnil Hamza.
Spuštění parníku na vodu 1. května 1938 provázela velká sláva. Akce se účastnily tisíce lidí včetně ministra průmyslu, další lidé ji sledovali v přímém rozhlasovém přenosu. Loď tehdy nesla jméno Antonín Švehla, dlouho jí ale nevydrželo. Za okupace se proměnila na Karlstein, krátké období po válce se jmenovala T. G. Masaryk, socialistické období přineslo název Děvín.
Na Vyšehrad byla pokřtěna v roce 1992. V historii pražské paroplavby jde už o čtvrtý Vyšehrad, přitom pouze ten první z roku 1866 byl pod tímto jménem spuštěn na vodu. Jeho následovníci byli překřtěni až v průběhu služby, aby se název zachoval.
Z poválečné flotily sedmnácti velkých vltavských parníků se dnešních dnů dočkaly pouze dva. Vedle Vyšehradu je to menší Vltava, která prošla rekonstrukcí před deseti lety. V roce 2013 byly obě lodě zapsány na seznam technických památek.
