K Marksové informatici nechtějí. Kvůli platům obsadila jedno z 22 míst

Michaela Marksová Tominová

Michaela Marksová Tominová Zdroj: Tomas Novak, Euro

Ministerstvu práce se podařilo obsadit jen jediné z 22 volných míst, které mělo pro informatiky. Důvodem jsou nízké výdělky expertů ve státní službě. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Podle ní se zaplněním volných pozic mají problém i další resorty. Ministerstvo práce připravilo návrh úprav v odměňování. Jednat o něm bude koaliční rada, v pátek i tripartita.

„V naší oblasti IT máme 22 volných míst. V podstatě jsme získali jednoho člověka, lidé nechtějí za ty peníze k nám vůbec chodit,“ uvedla ministryně. Ministerstvo práce loni požádalo vládu o možnost vytvořit dalších 20 míst pro informatiky k 37 existujícím postům.

Zdůvodnilo to tím, že chce mít vlastní tým odborníků, kteří by zajišťovali provoz systémů. Dosud to dělají dodavatelé. Resort uvedl, že ho sice vlastní pracovníci měli stát kolem 33 milionů, firmám ale platí zhruba 109 milionů. „Zdědili jsme nevýhodné smlouvy pro stát. Potřebujeme zaplatit lidi, úspory jen pro náš resort budou obrovské,“ řekla Marksová. Podle ní se to týká i dalších resortů.

Ministerstvo práce nyní chystá nový jednotný informační systém, který by měl začít plně fungovat od příštího roku. Skládat by se měl z několika menších systémů pro vyplácení dávek či pro agendu zaměstnanosti. Ministerstvo vypsalo čtyři větší tendry dohromady asi za 1,5 miliardy korun, doplnila je další výběrová řízení třeba na vybavení a jiné záležitosti. Vedení resortu tvrdí, že systémy stihne spustit včas.

Desetitisícové rozdíly

Výdělky odborníků v soukromé sféře a státní službě se liší o tisíce, u expertů na IT to může být i o víc než 20 tisíc korun. „My teď všichni velice pociťujeme nedostatek odborníků zejména v situaci, kdy je nízká nezaměstnanost. Skutečně ti lidé, kteří nastoupí do státní služby a nemají ještě zkoušku, mají nízké platy,“ uvedla Marksová.

Podle návrhu by odborníci mohli dostávat až 200 procent tarifní částky, která odpovídá platové třídě a započitatelné praxi na příslušné služební místo. Dlouhodobě neobsazené posty by mohl pomoci zaplnit stotisícový náborový příspěvek. Podle druhé varianty by mohl činit 30 tisíc korun.

Tarify vysokoškoláků - tedy od 12. platové třídy - by měly růst „výrazněji než lineárně“. Díky skvělým výsledkům by měli mít všichni pracovníci ve služebním poměru také možnost postoupit do vyššího tarifu dřív než po odpracování stanoveného počtu let. Kvůli špatnému výkonu by ale mohli spadnout i níž. Do složení služební zkoušky by lidé také nemuseli mít nejnižší tarif ve své třídě, ale jen o jeden stupeň nižší.