Kauza Rath: obhájce Kottových zpochybnil svědectví Salačové

Státní zástupce Petr Jirát ve středu navrhl Krajskému soudu v Praze pro Salačovou podmíněný trest, zatímco Kottovým devět let vězení. Manžele označuje jako organizátory korupce. Zbylým pěti obžalovaným navrhl dva až šest let vězení a jednomu podmínku. Jednání se týká devíti z celkem 11 obžalovaných, případ Ratha a organizátorky údajně podezřelých tendrů Lucii Novanské bude projednáván zvlášť.
Sokol žádá pro svoje klienty zproštění obžaloby. Podle něj se nedopustili skutků, které jsou v obžalobě, a nic se neprokázalo. Stejně se vyjádřili další advokáti - obhájci exmanažerů stavební firmy Konstruktiva Branko Pavla Drážďanského a Tomáše Mladého Filip Svoboda a Michal Stupka i advokát Martina Jireše ze zdravotnické firmy Puro-Klima Jan Měšťák. Zbylí právníci budou hovořit v pátek. Jednání pokračuje příští týden závěrečnými řečmi obžalovaných.
Obhájce: Salačová může být podezřelá v jiných věcech
Státní zástupce ve své zhruba osmihodinové závěrečné řeči, kterou soudu četl v úterý a ve středu, často zmiňoval právě Salačové výpověď. Podle Sokola je ale účelová. Je prý sice legální, pokud prospěch z takové spolupráce s vyšetřovateli směřuje k nižšímu trestu, advokát má ale pochybnosti o další činnosti podnikatelky, která může být v rozporu se zákonem. Naznačil, že se tím policie mohla přestat zabývat výměnou za její přiznání v Rathově kauze.
„Nikdo se nebude, jak se lidově říká šťourat v dalších věcech, ve kterých by mohla být podezřelá. My nebudeme vidět nějakou další trestnou činnost a ty nám pomůžeš usvědčovat trestnou činnost jiných,“ naznačil případný „obchod“ policie se Salačovou. „Já jí (Salačové) nevěřím,“ dodal.
Salačová nařčení odmítla
Podnikatelka tvrzení Sokola odmítla. O přestávce při jednání novinářům řekla, že se pro přiznání rozhodla nejdřív sama. Jakoukoliv dohodu s policií rozhodně odmítla.
Sokol také zpochybnil odposlechy, jeden z hlavních důkazů, které předložili vyšetřovatelé. V mnoha částech podle něj nebyly srozumitelné a pokud by měly hrát roli o vině, měly by se prý znovu přehrát.
Sokol: Propadnutí majetku z Kottových udělá asociály
Jirát navrhl Kottovým kromě vězení propadnutí majetku. Policie při vyšetřování zajistila zhruba 30 milionů korun. Podle Sokola ale jde o rodinný majetek, například dědictví, získaný před obdobím, o kterém hovoří obžaloba. „Je to v podstatě odnětí majetku, který je legitimní a je jejich, a nelze hovořit ani o vzdálené souvislostí s touto údajnou trestnou činností,“ dodal. Podle obhájce by bylo propadnutí majetku nepatřičným trestem, který by z manželů udělal „bezdomovce a asociály“.
Podle obžaloby se 11 lidí podílelo na ovlivňování veřejných zakázek ve Středočeském kraji, což údajně provázela korupce. Podle Jiráta Rath věděl o machinacích coby hejtman a údajně bral úplatky. Rath to odmítá.
Kauzu Rath odstartoval policejní zásah v květnu 2012 |
---|
Výběr hlavních událostí v případu Davida Ratha, který je spolu s dalšími obžalovaný z korupce (žalobce dnes soudu navrhl tresty pro část obžalovaných): |
2012: 14. května - Poslance ČSSD a středočeského hejtmana Ratha zadržela policie u domu ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové v Rudné u Prahy. U sebe měl sedm milionů korun. 15. května - Státní zástupkyně oznámila, že Rath byl obviněn z přijetí úplatku za zmanipulování zakázky na opravu buštěhradského zámku. Policie začala stíhat další lidi, mimo jiné exposlance ODS a Rathova spolupracovníka Petra Kotta, Pancovou a šéfy dvou stavebních firem. 16. května - Soud poslal Ratha do vazby. Poslanec rezignoval na funkci krajského zastupitele a tím na funkci středočeského hejtmana, vystoupil z ČSSD. Poslanecký mandát si ponechal. 5. června - Sněmovna souhlasila s Rathovým stíháním. 18. července - Policie doručila do Sněmovny žádost o možnost stíhat Ratha kvůli údajné korupci při nákupu vybavení pro kolínskou, kladenskou a mladoboleslavskou nemocnici. 20. srpna - Soud stanovil Rathovi pro propuštění z vazby kauci 14 milionů korun. Nadřízený soud ale rozhodnutí zrušil. 7. září - Sněmovna vydala Ratha k dalšímu trestnímu stíhání. |
2013: 1. března - Protikorupční policie navrhla obžalovat Ratha a deset jeho spoluobviněných. 15. března - Soud rozhodl o Rathově propuštění z vazby na dvoumilionovou kauci. Odvolací soud však rozhodnutí zrušil. 5. dubna - Státní zástupce podal soudu obžalobu na Ratha a deset spoluobviněných. 7. srpna - Kauzu začal projednávat Krajský soud v Praze. Rath zopakoval, že se žádného trestného činu nedopustil; vinu odmítli Pancová i Kott. Ministerstvo pro místní rozvoj se připojilo k soudnímu řízení jako poškozený, ministerstvo financí se s nárokem na náhradu škody nepřipojilo a také zástupce Středočeského kraje oznámil, že kraj se k trestnímu řízení nepřipojí, protože není schopen vyčíslit škodu. 5. listopadu - Nejvyšší soud rozhodl, že trestní řízení s Rathem může pokračovat, protože ho nechrání poslanecká imunita. 11. listopadu - Vrchní soud propustil Ratha z vazby. |
2014: 2. ledna - Ústavní soud rozhodl, že justice při prodlužování vazby porušila Rathova základní práva. V únoru 2015 přiznalo ministerstvo spravedlnosti Rathovi nárok na odškodnění. 17. prosince - Rath neuspěl s ústavní stížností na údajnou podjatost soudce Roberta Pacovského, který řeší jeho případ. |
2015: 9. ledna - Rath neuspěl u odvolacího soudu se žádostí o vrácení milionů zabavených v roce 2012 při domovní prohlídce. 5. února - Soud vyloučil k samostatnému projednání případy Lucie Novanské, Pavla Drážďanského a Tomáše Mladého. Důvodem byly zdravotní a jiné problémy jejich advokátů. Mladého s Drážďanským soud posléze vrátil zpět do původního hlavního líčení, z něhož naopak ze zdravotních důvodů vyloučil Ratha. 4. března - Žalobce navrhl pro Kotta a jeho manželku Kateřinu (dříve Pancovou) trest osm až devět let vězení a propadnutí majetku. Pro Ivanu Salačovou navrhl žalobce podmínku za spolupráci při vyšetřování. Pro ostatních šest obžalovaný žádá dva až šest let vězení, nebo podmínky. |