„Paní Michaláková nyní musí využít všech možností odvolání v rámci norského právního systému. Česká vláda je připravena jí v tomto pomoci a podpoří ji rovněž, pokud jde o případné podání stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku,“ uvedl premiér.
Schůzky by se měli účastnit ministři zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) a spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO) a ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD).
Také podle Marksové musí matka využít všech možností odvolání v Norsku, aby se mohla obrátit na štrasburský soud. „Tam do toho může vstoupit Česká republika, do té doby do toho nijak formálně vstupovat nemůže,“ uvedla ministryně. Rozhodnutí norských úřadů nepovažuje za korektní. Podle ní je v rozporu s informacemi, která norská strana dosud českým institucím poskytovala.
„Ať si o případu myslíme cokoliv, tak je potřeba říct, že Norové postupují podle svého vnitrostátního práva,“ podotkla ministryně.
Odlišné informace
Sobotka označil rozhodnutí norských úřadů o zbavení Evy Michalákové rodičovských práv a adopci mladšího chlapce za bezohledné jak k matce, tak k „biologické rodině jako takové“. Také podle premiéra je verdikt v rozporu s informacemi, které v minulých měsících norské úřady dávaly české straně.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) si už také pozval norskou velvyslankyni. Podle premiéra jí má vyjádřit nesouhlas vlády s „velmi tvrdým a neočekávaným rozhodnutím norských úřadů“. Diplomacie připravuje také další nótu.
Odložené zveřejnění
Ministerstvo práce a brněnský Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí získaly rozsudek v norštině dnes. Podle ministryně matka a její právníci měli verdikt už v pátek, v neděli pak jeho český překlad. Marksová kritizovala, že výsledek zveřejnili až dnes. Brněnský úřad podle ní poskytoval a dál poskytne případnou pomoc a poradenství.
Ředitel ÚMPOD Zdeněk Kapitán řekl, že důvody norského rozhodnutí zatím nezná. Považuje za nonsens zbavit biologické rodiče rodičovské odpovědnosti a dát dítě k adopci, když o ně projevují zájem.
Úřad už dřív doporučoval, aby o kontakt s dětmi v Norsku požádal i dědeček chlapců a jejich teta či aby teta, tedy matčina sestra usilovala o svěření hochů do pěstounské péče. Rodina podle ministryně žádosti nepodala.
Už žádala sestra
Právní zástupce Evy Michalákové Pavel Hasenkopf v Českém rozhlase Radiožurnálu tvrzení Marksové odmítl. Michalákové sestra podle něj už v roce 2012 požádala o svěření chlapců do péče, ale neúspěšně. Marksová podle právníka opakovaně tvrdí, že se Michaláková neřídí pokyny ministerstva práce a sociálních věcí. „Přitom přesně těmi pokyny se (Michaláková) řídí,“ dodal. Michalákové sestra také požádala o svěření chlapců do péče u soudu v Hodoníně.
Marksová podotkla, že norské úřady většinou neumožňují pěstounskou péči příbuzných, kteří nežijí v Norsku. Precedens představuje ale prý indický případ, kdy nakonec uspěl indický příbuzný. Ten nejprve pobýval nějaký čas v Norsku, až pak se s dětmi vrátil do Indie. „Stálo to určitě (žádost o pěstounskou péči příbuzných v rodině Michalákových) tenkrát za pokus,“ dodala ministryně.
| Reakce z Hradu |
|---|
| Prezident Miloš Zeman se přiklání k vyhoštění norské velvyslankyně Siri Ellen Sletnerové z České republiky. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček na Twitteru uvedl, že to podle něj „není úplně špatný nápad“. Jediným řešením je podle prezidenta Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. V rozhovoru s ČTK navíc Zeman uvedl, že by mohl být stažen český velvyslanec v Norsku. |
