„Do konce roku vypracujeme harmonogram, kde tyto odhady zakotvíme, a pak o něm budeme diskutovat,“ řekla ministryně. Vyplývalo by z toho, že by se minimální mzda musela každoročně zvyšovat o 500 až 700 korun. „Rádi bychom to udělali kvůli lidem. Také proto, aby se jim vyplatilo pracovat,“ uvedla Marksoová.
Aktuálně je minimální mzda na 8500 korunách, přičemž vláda schválila její navýšení od ledna 2015 na 9200 korun. Vyplynulo to z dohody učiněné při nominaci Věry Jourové (ANO) na post eurokomisařky. Zaměstnavatelé původně odsouhlasili navýšení jen o 500 korun a s přidáním dalších 200 korun, které s nimi nebylo předem konzultováno, nesouhlasili. Marksová řekla, že by jednání kabinetu vůči nim nenazývala podrazem. „Prostě to byla koaliční dohoda,“ poznamenala.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar nepovažuje za vyloučené, že by se minimální mzda mohla v příštích třech letech zvýšit o další dva tisíce korun. Byl by k tomu však nezbytný dvouprocentní růst ekonomiky. Doufá, že podobné jednání jako letos se už nebude opakovat. „Rádi bychom rozhodovali na základě čísel a analýz, nikoliv na základě dojmů,“ doplnil.
Minimální mzda se před letošním navýšením zvyšovala naposledy v srpnu 2013 o 500 korun, před tím se však od roku 2007 neupravovala vůbec.
