Místo dotacemi bude stát zřejmě pomáhat jen zárukami. Firmy se cítí hozené přes palubu
Už v květnu či červnu by se mohla radikálně změnit státní pomoc podnikatelům, kteří kvůli protipandemickým opatřením přicházejí o příjmy. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) oznámil po sobotní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech, že současná podpora firmám založená na dotacích se bude muset změnit na státem zaručené bankovní úvěry. Firmám se to nelíbí.
„Řešili jsme, zda rozpočet bude mít dostatek zdrojů na to, abychom na ty částky, které činí zhruba jednu miliardu korun denně, měli. Pan prezident má názor, že bychom měli přecházet z dotačního charakteru na záruční charakter, což stejně bude s ohledem na kapacity rozpočtu někdy v květnu v červnu nutné,“ uvedl Havlíček.
Stát v současné době dotuje například mzdy, nájmy a chystá se program, který by přispíval na činnost podle počtu zaměstnanců a také na provozní náklady. Stále existuje řada sektorových programů pro hotely, restaurace či kulturu. Již od loňska funguje záruční program COVID III, o který však není příliš velký zájem.
Sněmovna schválila minulý týden novelu rozpočtu se schodkem 500 miliard korun, podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) je na podporu podnikatelům v rámci podpůrných programů a schematu Antivirus vyčleněno letos 37 miliard korun.
Firmám se avizovaný přechod na úvěry nelíbí, vláda má podle nich v rozpočtu dostatek prostředků. „Podnikatelé přestávají věřit v právní stát. Pokud v právním státě vláda takto výrazně omezí právo vydělat si na živobytí a na pokrytí nákladů podnikání, pak musí následovat náhrada,“ uvedl za Hospodářskou komoru její mluvčí Miroslav Diro, podle kterého už nyní je vyplácená podpora nedostatečná.
Podle dat komory prý až pětina podnikatelů z uzavřených provozů neudrží podnikání déle než měsíc, dvě pětiny by mohly skončit do tří měsíců, pokud jim vláda neumožní otevřít.
„Výroky pana ministra Havlíčka nedávají žádný smysl. Banky mají podniky z postižených sektorů – gastronomie, cestovní ruch, obchod, služby – na černé listině a odmítají jim úvěry poskytovat,“ upozornil Tomáš Prouza ze Svazu obchodu a cestovního ruchu. „Navíc není možné si brát úvěry v situaci, kdy nevíte, zdali vám vláda bez jakéhokoliv zdůvodnění vaše podnikání zase nezavře a neztratíte příjmy,“ dodal. Pokud na úvěry dojde, měly by státní garance být podle Prouzy stoprocentní.
Podobně hovoří prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, podle kterého záleží na tom, jaká bude celková situace a zda bude tou dobou proočkovaná dostatečná část populace. „Také bude záležet, jestli budou stále platit restrikce. Pokud ano, tak pouze záruka pro restrikcemi poškozovanou firmu není řešením. Diskuzi, že na kompenzace pro firmy nebudou prostředky, a proto se přejde na záruky, považujeme za zkratkovitou a nesprávnou,“ uvedl.
Podnikatelské svazy také zpochybňují Havlíčkův výrok, že stát poskytuje miliardu korun denně. V lednu šlo podle nich o 350 milionů korun denně. V loňském roce šlo na podporu podnikatelům podle Hospodářské komory 110 miliard korun, drtivá většina byla formou odpuštění či odkladu některých plateb, přímá vyplacená podpora činila 23 miliard korun. Premiér Andrej Babiš přitom loni sliboval, že vláda podpoří firmy částkou až 1,2 bilionu korun.
