Schodek státního rozpočtu ke konci června stoupl na 195,2 miliardy korun z květnových 157,4 miliardy korun. Loni ke konci června byl schodek 20,7 miliardy korun. Letošní červnový výsledek je nejhorší od vzniku Česka. Dosud byl ke konci června nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2010, a to 75,7 miliardy korun.
V červnu se tak deficit rozpočtu prohloubil o 37,8 miliardy korun. „Zatímco v předchozích letech bylo tradičně přebytkové hospodaření v červnu výrazně podpořeno inkasem daní z příjmů právnických osob, v letošním roce převažuje efekt propadu ekonomické aktivity a dopady opatření financovaných státním rozpočtem na pomoc zaměstnanosti, domácnostem a firmám,“ uvedlo ministerstvo financí.
Sněmovna v dubnu kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu na 300 miliard korun a tento týden pustila do druhého čtení projednání návrhu na zvýšení schodku na 500 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
„Pro zbytek roku očekáváme další zhoršování bilance rozpočtu a to navzdory tomu, že některé podpůrné programy budou postupně dobíhat a klesnou tak výdaje na jejich udržování. Místo nich se ovšem v druhé polovině roku přihlásí o slovo nárůst nezaměstnanosti a ukončování aktivity těch podnikatelských subjektů, které se bez podpory neobejdou. Pokud se nenaplní pesimistické epidemiologické scénáře, předpokládáme, že aktuálně diskutovaný deficit na úrovni 500 miliard korun by měl stačit i s rezervou,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.
Pokud nepřijde druhá vlna pandemie, finální deficit hospodaření státu by mohl být nakonec nižší než 500 miliard korun, míní analytik ING Bank Jakub Seidler. Současný rozpočet totiž obsahuje rezervu 60 miliard korun, zároveň se patrně nestihnou vyčerpat navýšené prostředky na investice. „Nyní tak počítáme s deficitem asi 450 miliard, tedy 8,5 procenta HDP,“ odhadl.
Příjmy rozpočtu ke konci června meziročně klesly o 44,2 miliardy na 699,7 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 51 miliard na 591,2 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 130,4 miliardy na 894,9 miliardy korun.
Inkaso daně z příjmu právnických osob ke konci června kleslo meziročně o 17,3 miliardy na 90 miliard korun. Důvodem je podle MF především posun lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 a možnost jejího zaplacení až 18. srpna, které zajišťuje hotovost firem během recese. Dále jde o prominutí červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob.
Inkaso daně z přidané hodnoty kleslo o 8,2 miliardy na 127,3 miliardy korun. V tomto případě se především negativně projevil meziroční pokles maloobchodních tržeb v březnu a v dubnu. Příjem tlumily i nižší sazby daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května, upozornil úřad.
V případě výdajů rostly především běžné výdaje, a to meziročně o 15,5 procenta, tedy o 111,7 miliardy, na 830,4 miliardy korun. Kapitálové výdaje rozpočtu meziročně stouply o 40,8 procenta, tedy o 18,7 miliardy, na 64,5 miliardy korun.
Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se projevila i v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích státu, které vzrostly o 7,7 miliardy Kč. Jen za poslední čtyři měsíce roku dosáhly nákupy materiálu 9,8 miliardy korun, meziročně o 6,3 miliardy více, informovalo MF.
Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci června 339,4 miliardy korun, meziročně o 39,9 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 253,4 miliardy korun.
