Česká ekonomika klesla nejníže za posledních deset let

Ocelárna Liberty Ostrava

Ocelárna Liberty Ostrava Zdroj: Zerzoň Jiří / E15

Nové škodovky na cestě ze závodu Kvasiny
Nové škodovky v továrně v Mladé Boleslavi
ČSÚ
4
Fotogalerie

Česká ekonomika v 1. čtvrtletí klesla meziročně o dvě procenta, potvrdil Český statistický úřad svůj předběžný odhad ze začátku června. Proti předchozímu čtvrtletí byl HDP nižší o 3,4 procenta. 

První odhady z poloviny května přitom hovořily o meziročním snížení o 2,2 procenta a mezičtvrtletním o 3,6 procenta, o dva týdny později úřad odhad vylepšil na pokles o dvě procenta, respektive 3,3 procenta.

Jde o největší pokles české ekonomiky od začátku roku 2010, uvedl již dříve ČSÚ. Výsledky ovlivnila pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření. V posledním čtvrtletí loňského roku rostl hrubý domácí produkt meziročně o dvě procenta, mezičtvrtletně pak stoupl o 0,4 procenta.

„Mimořádná situace v březnu se projevila poklesem míry zisku i míry investic u nefinančních podniků. Míra investic poklesla mezičtvrtletně o 3,9 procentního bodu, což je největší pokles v historii měření,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. U domácností ještě došlo k růstu příjmů i spotřeby, dodal.

„České hospodářství nečekají lehké časy ani v nejbližších měsících. Podstatnou část dubna byla ještě v platnosti karanténní opatření, což znamená delší odstávky a ztížené výrobní podmínky. Ani po uvolnění restrikcí však nebude návrat na standardní fungování jednoduchý. Lze proto očekávat, že ekonomický výkon ve druhém čtvrtletí bude zasažen ještě mnohem výrazněji a pokles HDP s velkou pravděpodobností dosáhne dvouciferných hodnot,“ doplnil analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.

Dodal, že během druhé poloviny roku by se ekonomická situace měla začít postupně normalizovat. „Předpokládáme však, že návrat na předkrizové úrovně bude dlouhodobý a potrvá nejspíš několik let. V souhrnu za letošní rok čekáme pokles ekonomiky o 7,6 procenta, příští rok by již situace měla být o poznání lepší a dynamika růstu by se měla výrazně zvednout,“ uvedl Růžička.

Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele vzrostl v 1. čtvrtletí proti předchozímu čtvrtletí o 2,9 procenta, stejně jako meziročně. Reálná spotřeba domácností na obyvatele rostla mezičtvrtletně pomalejším tempem, konkrétně o 2,1 procenta. Meziročně byla vyšší o 0,9 procenta.

Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl v 1. čtvrtletí 35.658 korun, oproti předchozímu čtvrtletí reálně poklesl o 3,6 procenta, meziročně stoupl o 0,7 procenta.