Nejlépe se žije Norům. I Češi si polepšili, na posun v žebříčku kvality života to ale nestačilo

Nejlépe se žije Norům. I Češi si polepšili, na posun v žebříčku kvality života to ale nestačilo. Ilustrační foto

Nejlépe se žije Norům. I Češi si polepšili, na posun v žebříčku kvality života to ale nestačilo. Ilustrační foto Zdroj: ČTK/AP/Andres Kudacki

Nejlépe se žije Norům. I Češi si polepšili, na posun v žebříčku kvality života to ale nestačilo. Ilustrační foto
Nejlépe se žije Norům. I Češi si polepšili, na posun v žebříčku kvality života to ale nestačilo. Ilustrační foto
Nejlépe se žije Norům. I Češi si polepšili, na posun v žebříčku kvality života to ale nestačilo. Ilustrační foto
Nejlépe se žije Norům. I Češi si polepšili, na posun v žebříčku kvality života to ale nestačilo. Ilustrační foto
Fronta výletníků do zátoky Oslofjord. Počet cestujících na trajekt je 50 osob.
6
Fotogalerie

Česko letos kleslo na žebříčku kvality života meziročně o jednu příčku, když obsadilo 25. místo ze 163 hodnocených zemí. Řadí se tak za Estonsko a před Kypr. Prvenství v žebříčku obhájilo Norsko, druhé zůstalo Dánsko. Na třetí příčku žebříčku se dostalo Finsko. Index společenského rozvoje (Social Progress Index) sestavuje poradenská společnost Deloitte ve spolupráci s neziskovou organizací Social Progress Imperative. Vychází u toho z údajů o společenském a ekonomickém rozvoji a o životním prostředí.

Ačkoli se Česká republika letos v žebříčku posunula o příčku níž, bodově si polepšila. Získala 86,69 bodu ze 100 možných, zatímco loni to bylo 84,36 bodu.

Podle autorů žebříčku si Česko za poslední rok polepšilo zejména v přístupu ke vzdělání a informacím. Výrazně také vzrostly ekonomické ukazatele. „HDP na obyvatele s ohledem na paritu kupní síly se oproti loňsku zvýšilo o 6900 dolarů na 40.314 dolarů. To je trojnásobně větší růst než v předchozím období,“ uvádí Deloitte.

Naopak mírný propad zaznamenalo Česko v základních lidských potřebách. Mezi ně autoři žebříčku řadí výživu, základní lékařskou péči, čistotu vody, hygienu a přístřeší. Dlouhodobě nejhorší skóre má Česká republika v přijímání a diskriminaci menšin.

„Dlouhodobě se potvrzuje silné postavení ČR v zajištění nejen základních potřeb, ale i vzdělávacích potřeb a zdraví. Naopak nás oslabuje vysoká úroveň emisí,“ zhodnotil výsledek prezident Deloitte Josef Kotrba. Znepokojivé je podle něj i zaostávání Česka v oblasti přístupu k e-governmentu. „Zejména v situaci, kdy vláda deklaruje do budoucna orientaci země na nové technologie,“ dodal Kotrba.

Index společenského rozvoje letos porovnal 163 zemí, o 14 více než loni. Prvenství si udrželo Norsko, druhé zůstalo Dánsko. Na třetí místo se o jednu příčku posunulo Finsko. Spodní trojice se v indexu prakticky nezměnila. Žebříček uzavírají africké státy - Středoafrická republika, Čad a Jižní Súdán.

Česko se na 25. místě zařadilo těsně za Slovinsko, Itálii a Estonsko. Hned za Českou republikou se umístil Kypr, následovaný Řeckem a Spojenými státy. Dopadlo nejlépe ze zemí V4. Polsko skončilo na 31. místě, Slovensko 36. příčce a Maďarsko na 40. pozici.

Od roku 2011 se kvalita života na světě průměrně zlepšila o 3,61 bodu na 64,24 bodu. Oproti loňsku si svět podle indexu pohoršil o 0,23 bodu. „Z globálního hlediska je největší zlepšení v oblastech přístupu k informacím a k vyššímu vzdělání, úrovně pitné vody a hygieny. Klesá ale úroveň osobnostních práv a přístupu k menšinám,“ uvádí Deloitte.