Sonda do života Pražanů před koronavirem: Neradi se stěhují a štve je spousta aut v ulicích
Pražané jsou se životem v hlavním městě spokojeni, vyplývá z nedávno zveřejněné studie Institutu plánování a rozvoje (IPR). Klíčové jsou podle ní pro místní kvalita bydlení, dostupnost přírody a služeb v bydlišti a spojení MHD. Nespokojenost se projevuje hlavně u fungování radnic a automobilové dopravy.
Podle studie je s životem v Praze velmi a spíše spokojeno 80 procent obyvatel. Ti si nejvíce cení kvality bydlení a životního prostředí ve svém okolí. Potvrdila se i dlouhodobá spokojenost s veřejnou dopravou, kterou zmiňuje 73 procent obyvatel.
Na vnímání kvality života v Praze má podle dokumentu vliv životní styl obyvatel metropole. Oproti menším regionům mají Pražané větší „spotřebu“ informací z médií i návštěvnost kulturních akcí, na které pravidelně chodí pětina místních.
Specifická je podle IPR také „zakořeněnost“ Pražanů v jejich bydlišti, kdy velké množství z nich žije dlouhodobě na stejném místě.
Spíše nespokojení jsou Pražané naopak s fungováním radnic městských částí a magistrátu. „S činností svého úřadu v místě bydliště je spokojeno 44 procent Pražanů, s činností volené samosprávy své městské části 36 procent,“ uvádějí autoři studie, kterou dokončili na přelomu roku.
Zhruba třetina lidí z Prahy kritizuje potíže při cestování autem a s jejich parkováním, další část naopak kritizuje přehlcení osobní dopravou.
„Řidiči aut snižují kvalitu života nejen sobě, ale zejména druhým, protože automobilová doprava svou rostoucí intenzitou zhoršuje kvalitu prostředí v Praze,“ píše se v dokumentu s tím, že auta nyní najedou po městě o pětinu více kilometrů než před 15 lety.
Specifikem města je také dojíždění za prací a do škol. Do hlavního města přijíždí denně pracovat zhruba 180 tisíc lidí. Například u středních škol má téměř třetina žáků bydliště ve středních Čechách.
Studie kvality života Pražanů se zaměřila celkem na osm oblastí: obyvatelstvo, mobilitu, životní prostředí, bydlení, sociální služby, trh práce, spokojenost s kvalitou života a spolupráci magistrátu s městskými částmi.
Podle ředitele IPR Ondřeje Boháče studie poslouží jako podklad pro strategické plánování. „Máme před sebou výzvy, kterým budeme muset dříve či později čelit. Ceny bydlení, klima, stárnutí obyvatel nebo rostoucí počet cizinců jsou jen některé z nich. Praha musí umět pružně reagovat, aby byli její obyvatelé spokojeni i v budoucnu,“ uvedl.
