NKÚ: „rychlé“ peníze na povodňové škody šly k příjemcům rok a půl

Rozvodněná Lužnice. Tady už je na stavbu trochu pozdě.

Rozvodněná Lužnice. Tady už je na stavbu trochu pozdě.

Peníze z Fondu solidarity Evropské unie na odstranění škod po dvou povodních v roce 2010 se podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) dostaly k příjemcům v Česku za neúměrně dlouhou dobu. V jejich čerpání ale úřad nenašel závažnější chyby. Upozornil také, že EU loni přijala nová pravidla, aby se prodlevy kvůli zdlouhavému schvalování neopakovaly.

Podle NKÚ od podání žádosti ministerstvem financí Evropské komisi trvalo rok a půl, než peníze doputovaly k příjemcům pomoci, tedy k obcím a krajům. Fond solidarity má přitom postiženým oblastem pomoci co nejrychleji se vrátit k běžnému životu. Peníze se nicméně podařilo vyčerpat v maximální možné výši, když ČR na likvidaci následků povodní v roce 2010 získala z Fondu solidarity 400 milionů korun.

Kontrolní úřad poukázal na to, že mezi kraji postiženými povodněmi byly rozdíly v tom, jak o možnosti získat evropskou dotaci informovaly. Zatímco Ústecký kraj zveřejnil na svém webu pouze obecné informace o schválení pomoci a o výdajích, které bude možné z dotací proplatit, Jihomoravský, Zlínský a Liberecký kraj byly aktivnější.

„Zorganizovaly semináře o podmínkách čerpání, na svých webových stránkách zveřejnily metodiku, informovaly o aktuálním stavu a v neposlední řadě vyhlašovaly termíny pro podávání žádostí o dotace,“ uvedl NKÚ.

Škody za 16 miliard
Povodně v roce 2010 způsobily na veřejném majetku škody za zhruba 16 miliard korun. Na jejich odstraňování se státní rozpočet podílel asi 5,3 miliardy Kč.

Kontroloři prověřili, jak se ministerstvo financí postaralo o dotace za 345 milionů korun. Oprávněnost výdajů NKÚ ověřil u 278 milionů Kč.

„Při vyplácení peněz na výdaje způsobené povodněmi postupovalo ministerstvo financí v souladu s právními předpisy. Ministerstvo dohlíželo na to, aby příjemcům dotací byly proplaceny jen oprávněné výdaje, zároveň jim poskytovalo například i konzultace a metodickou podporu,“ shrnul NKÚ. Většina peněz podle něj mířila na obnovu dopravy a základní infrastruktury, například energetických či vodohospodářských sítí nebo telekomunikací.

Nejvyšší škody posledních deseti let mají na svědomí povodně, požáry a dopravní nehody