Nová úprava veřejných zakázek by mohla skrývat i rizika

Správný cíl, ale špatné prostředky. Tak Machurek s nadsázkou charakterizuje současnou snahu o úpravu pravidel zadávání veřejných zakázek. Přílišné svázání tendrů legislativními pravidly by totiž mohlo vést zásadnímu zpomalení průběhu veřejných zakázek. „Nelze zapomínat na to, že i transparentnost něco stojí,“ komentuje to Machurek s tím, že při hledání pravidel, která mají bránit korupci, se trochu zapomíná na související nárůst nákladů.

Jako jeden z možných problémů vidí Machurek například ve snížení limitu pro povinné vypsání veřejné zakázky na milion korun. Výrazně se tak podle něj zvýší transakční náklady a zejména v případě menších obcí bez širšího administrativního aparátu to bude pro starosty znamenat zásadní úvahy o tom, jestli tendr vůbec zahájit.

Prostor pro korupci

Jako problematickou hodnotí analýza advokátní kanceláře MT Legal také povinnost ekonomického odůvodnění zakázky při jejím vyhlášení a kolektivní schvalování tzv. významných zakázek. Mohlo by to prý vést k tomu, že zadavatelé budou vždy využívat co nejméně rizikové postupy bez ohledu na jejich výhodnost v konkrétním případě. A rezignace na technickou kvalifikaci a hodnocení pouze podle nejnižší nabídkové ceny se nemusí vždy vyplatit.

Přímo prostor pro korupci pak Machurek vidí v povinnosti zadavatele vydat před zahájením tendru prohlášení, že zná alespoň pět dodavatelů, kteří splňují požadavky na splnění zakázky. Právě nutnost monitorovat trh, která se přenáší na úředníky, by mohla vést k nedovolené komunikaci s určitými dodavateli a riziku pletich.

Chybí „měkká“ opatření

Analýza MT Legal vidí velký prostor pro zlepšení fungování veřejných zakázek hlavně v tom, že vedle nového zákona se bude pracovat také na nelegislativních opatřeních. Problémem totiž bývá často už špatné zadání, které pak vede k nehospodárnosti.

„Podle jedné studie z Itálie jde i v této zemi, která je s korupcí často spojovaná, 80 procent ztrát u veřejných zakázek na vrub nekompetentnosti a jen 20 procent na vrub korupce,“ dává příklad Machurkův kolega David Dvořák.

Podle Dvořáka by proto měli být čeští úředníci školeni nejen právně, ale hlavně v nákupních dovednostech. Nevylučuje ani to, že by se zadávání veřejných zakázek mělo vytyčit jako samostatná profese. Státní správa by pak podle něj měla také začít vytvářet doporučené postupy pro zadávání zakázek pro různé komodity (pro stavebnictví, IT, poradenské služby atd.).