Nová vláda zarazí bujení úřadů. Chystá brzdu, která dostane výdaje pod kontrolu
Po seškrtání peněz na provoz ministerstev, s nimiž počítá návrh státního rozpočtu na příští rok, chce nová vláda Spolu a Pirátů se STAN v úsporách pokračovat i v dalších letech. V programu kabinetu, s nímž pětikoalice předstoupí před poslance s žádostí o důvěru, se má objevit takzvaná výdajová brzda. Ta nastaví limity pro přijímání nových úředníků a pro různé neinvestiční nákupy. Programové cíle, které strany zveřejnily minulý měsíc, nepovažuje za zcela definitivní především Spolu.
„Stanovili bychom například, že výdaje v následujícím roce mohou růst pouze tempem ve výši průměru inflace za poslední tři roky mínus jeden procentní bod. V delší časové řadě to znamená, že výdaje státu rostou, ale jejich podíl v ekonomice se snižuje,“ řekl místopředseda Poslanecké sněmovny za ODS Jan Skopeček. Dodal, že výdajová pravidla by byla uzákoněna a musely by se jimi řídit i budoucí vlády.
V posledních letech se mimo jiné dramaticky zvyšovaly výdaje na platy ve státní správě. Zatímco v roce 2017 činily necelých 167 miliard korun, v aktuálním návrhu rozpočtu šéfky státní pokladny Aleny Schillerové (ANO) mají přesáhnout 254 miliard. Ministryně předpokládá, že platy plošně stoupnou o 1400 korun, jak schválil kabinet ANO a ČSSD.
Finanční plán přitom kalkuluje s téměř dvaceti tisíci neobsazenými místy. Dalších sedm tisíc nových pozic má vzniknout.
Na platech je podle propočtů občanských demokratů možné ušetřit kolem sedmnácti miliard korun. Co se týče neinvestičních nákupů, mohly by klesnout o více než dvacet miliard.
Drahý provoz ministerstev je jedním z důvodů, proč nastupující koalice považuje za největší problém veřejných financí právě výdajovou stranu rozpočtu. „V minulých letech rostly tyto výdaje tempem, které dramaticky předbíhalo ekonomický růst. To dlouhodobě není možné,“ dodal Skopeček.
Předsedkyně sněmovny a zároveň TOP 09 Markéta Pekarová Adamová je jednoznačně pro levnější úřady. „Zavedeme výdajové pravidlo, které by znemožnilo, aby politici populisticky zvyšovali výdaje bez ohledu na rezervy a hospodářskou situaci, jak jsme toho byli svědky u vlády Andreje Babiše,“ uvedla.
Sestavování rozpočtu se zatím řídí fiskální neboli dluhovou brzdou. Ta určuje mantinely pro schodek rozpočtu, který nesmí přesáhnout 55 procent HDP. V takovém případě mají následovat tvrdá opatření, jako je sestavení vyrovnaného nebo přebytkového plánu státních financí. Samotné výdaje však tento zákon neřeší.
Vedle výdajové brzdy chce nová vláda prosadit i daňový strop. Vychází z toho, že složená daňová kvóta v Česku kontinuálně roste a překračuje průměr států OECD.
Rovněž nezávislí odborníci kriticky poukazují, že stát vybírá stále větší podíl z toho, co tuzemská ekonomika vygeneruje. To podle nich znemožňuje, aby byla Česká republika konkurenceschopná vůči rozvinutějším zemím, které nabízejí firmám lepší podnikatelské prostředí a investiční příležitosti.
Zlevnění chodu státní správy není jediný závazek nastupující vlády, který chce srazit aktuálně navrhovaný schodek rozpočtu z více než 376 miliard korun pod tři sta miliard. Klesnout mají i neinvestiční dotace pro soukromý sektor nebo podpora agropotravinářských komplexů či obnovitelných zdrojů energie.
