Byznys postavený na štědré podpoře státu začne méně vynášet. Koaliční svazek Spolu a Pirátů se STAN omezí vyplácení neinvestičních, tedy především provozních dotací firmám a také peněz pro agrokoncerny. Při změnách státního rozpočtu na příští rok bude nastupující vláda vycházet ze škrtů, které loni navrhovali poslanci ODS. Jde o více než dvacet opatření za osm desítek miliard korun. Přesně o tuto částku má schodek finančního plánu ve výši 377 miliard korun klesnout.
„První na ráně jsou neinvestiční dotační tituly zejména pro velké firmy, letos představují 105 miliard korun. Menší podniky je považují za nespravedlivé,“ řekl kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Východiskem škrtů budou úsporné kroky, které předložil spolu se současným premiérem Petrem Fialou a místopředsedou Poslanecké sněmovny Janem Skopečkem. „Každý rok jsme ukazovali, kde lze ušetřit desítky miliard,“ dodal Stanjura.
Naposledy šlo o 10,9 miliardy korun na neinvestiční transfery firmám, čtyři miliardy pro agropotravinářské komplexy nebo o miliardu na podporu podnikání. Drtivá většina dalších škrtů se týkala státní správy.
I šéf KDU-ČSL Marian Jurečka by podporoval pouze malé a střední firmy, které nejsou součástí různých holdingových struktur. „Netýká se to zdaleka jen Agrofertu,“ uvedl.
Hospodářská komora (HK) uznává, že je mnoho oblastí, kde může stát nakládat s penězi daňových poplatníků úsporněji. Podnikovou sféru přitom není možné kvůli udržení sociálního smíru vynechat. „Pokud budou dotace podnikatelům snižovány, je přirozené, aby byly redukovány spíše provozní dotace než investice, protože mají zpravidla výrazně nižší multiplikační a do budoucna pozitivní efekty. Když škrtat, tak v provozních dotacích,“ míní ředitel odboru legislativy, práva a analýz HK Ladislav Minčič.
Potvrdil, že menší firmy nepovažují subvence za ideální nástroj. „Z řady šetření mezi členskou základnou Hospodářské komory i ze setkání s jednotlivými podnikateli jednoznačně vyplývá, že při celkovém makroekonomickém pohledu vnímají podnikatelé dotační zásahy státu do tržního prostředí jako negativní, pokřivující prvek,“ podotkl Minčič.
Naopak končící ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) před omezením neinvestičních dotací varuje. „Jdou hlavně do inovací a výzkumu. Na tom jsme postavili naši vizi založenou na vybudování ekonomiky založené na přidané hodnotě. Masivní podpora inovací Českou republiku za poslední roky posunula ve všech mezinárodních žebříčcích sledujících inovační prostředí,“ řekl.
Vláda: Programové priority
Někteří analytici se však kloní k argumentům příští vlády. „Škrty v rozpočtu samozřejmě na dotčené firmy dolehnou nepříznivě. Jde ale o problém mikroekonomický, nikoli makroekonomický,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Souhlasí, že pro dosažení makroekonomické stability, tedy i stability veřejných financí, je důležité úsporné kroky provádět a navrhované způsoby podle něj představují poměrně schůdnou cestu, po níž je třeba se vydat.
„Soukromé firmy, které jsou na dotacích závislé tak, že se bez nich ocitají v existenčních potížích, obecně pro ekonomiku představují spíše zátěž než přínos,“ soudí ekonom.
Hospodářská komora na druhé straně připomíná, že příští ministři musejí kalkulovat s covidovou pandemií, která činnost podniků omezuje. Právě různé kompenzační programy jsou ve své podstatě neinvestiční, provozní dotace, které by podle komory nový kabinet škrtat neměl.
Kolik by příští vláda mohla sebrat firmám (v miliardách korun)
Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům - 10,9
Dotace pro obnovitelné zdroje - 5,0
Podpora agropotravinářských komplexů - 4,0
Podpora podnikání - 1,0
Další opatření
Neinvestiční nákupy úřadů a související výdaje - 22,6
Snížení prostředků na platy ve státní správě - 16,8
Slevy na jízdné pro studenty a seniory - 6,0
Neinvestiční transfery neziskovým organizacím - 1,6
Pramen Pozměňující návrh poslanců P. Fialy, Z. Stanjury a J. Skopečka k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2021
