Odboráři požadují zvýšení životního minima

Dům odborových svazů v Praze

Dům odborových svazů v Praze Zdroj: Siebert Martin/Euro

Sobotkův kabinet nejde odborům stoprocentně na ruku. Nadzvedla je především zpráva, že vláda nehodlá zvyšovat životní minimum, ač o tom ještě v polovině roku uvažovala. A žádají ministerstvo práce, aby zvýšení částky, od níž se násobkem odvíjí řada sociálních dávek, prosadilo.

„Životní minimum je velmi nízké a my si myslíme, že je to špatně,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Životní minimum pro dospělého od roku 2012 činí 3400 korun, což má stačit na jídlo a základní potřeby kromě bydlení. Dítěti do šesti let připadá životní minimum 1740 korun, od šesti do patnácti let 2140 korun a od patnácti do 26 let pak 2450 korun.

Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely MarksovéTominové (ČSSD) hodlá stát cíleně podporovat jen určité skupiny obyvatel. Spolu s ministrem školství Marcelem Chládkem (ČSSD) například připravuje projekt, který by podpořil děti, jejichž rodiče nemají peníze na zaplacení školních obědů.

„Cíleně chceme podporovat i seniory, kteří jsou v hmotné nouzi a už si nemohou přivydělat,“ uvedla Marksová. Včera se zúčastnila jednání Rady ČMKOS, která probírala mimo jiné agenturní zaměstnávání. Ministryně se shodla s odboráři, že je nutné stanovit striktní pravidla. Mnohé agentury působí přinejmenším na hraně zákona a podmínky jejich zaměstnanců lze dokonce přirovnat k novodobému otrokářství. Počítá se proto třeba se stanovením kvót pro podíl agenturních zaměstnanců v podniku a také s tím, že by měli mít tytéž podmínky jako zaměstnanci kmenoví.