Okamurovu stížnost Ústavní soud podle očekávání zamítl
Okamura zpochybnil dva paragrafy, které upravují náležitosti kandidátních listin a podmínky jejich registrace. Popisují například způsob kontroly podpisů v peticích. Tvrdí, že se mohl stát obětí podvodné akce ostatních prezidentských kandidátů. Tomu podle něj nasvědčuje skutečnost, že některé jeho podpisové archy byly zcela chybné. Okamura si proto myslí, že kvůli tomuto a dalším úskalím sběru podpisů musí nezávislý kandidát realně shromáždit mnohem větší počet petentů, než zákonem požadovaných 50 tisíc.
Odmítnutý prezidetský kandidát také tvrdil, že podmínka sběru podpisů je diskriminující, protože nestraničtí kandidáti s větším majetkem mají větší šanci nasbírat požadované podpisy. „Pokud na sběr podpisů vynaložil ze svého majetku nějaké finanční prostředky, bylo to čistě jeho vlastní rozhodnutí,“ konstatuje Ústavní soud s tím, že kandidát mohl ke sběru podpisů využít dobrovolníky.
Za přímo absurdní považuje soud Okamurovo tvrzení, že se Ministerstvo vnitra a Nejvyšší správní soud dopustily na stěžovateli ponižujícího a nelidského zacházení nebo dokonce mučení. „Ústavní soud proto nejprve vážil, zda s ohledem na absurdnost takového tvrzení nešlo ze strany stěžovatele spíše o omyl v psaní a překlep,“ píše se v rozhodnutí. Soud dodává, že pokud Okamura považuje shromážďování podpisů za nelidské, je třeba podotknout, že jej k tomu státní moc nijak nenutila.
Okamura dále navrhl zrušit dvoudenní lhůtu pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí vnitra o registraci kandidáta. Ta je podle něj příliš krátká. Podle soudu je ale taková lhůta zcela běžná, obdobná platí i v komunálních volbách, u ostatních voleb je ještě kratší.
Okamuru z přímé volby po namátkové kontrole jeho petičních archů vyřadilo ministerstvo vnitra, stejný osud potkal Janu Bobošíkovou a Vladimíra Dlouhého. Všichni se obrátili na Nejvyšší správní soud, který ovšem do voleb vrátil pouze Bobošíkovou. Okamura následně podal stížnost k Ústavnímu soudu.
Už v pátek ústavní soudci odmítli první část Okamurovy stížnosti, která požadovala odklad hlasování. O zbytku stížnosti rozhodli už v pondělí, veřejně ji ale vyhlásili až dnes.
Ústavní soud chce ověřené podpisy
Přestože Ústavní soud stížnost odmítl, má o prováděcím zákonu k přímé volbě prezidenta pochybnosti. „Zákon o volbě prezidenta republiky obsahuje mezeru, která by mohla být hodnocena jako protiústavní,“ uvádí soud. Nevyžaduje totiž ověření pravosti podpisu petentů. „Je-li účelem petice zjištění relevantní podpory a serióznosti kandidatury, nelze je realizovat toliko způsobem, z něhož není zřejmé, zda petent uvedl skutečně svoje vlastní údaje a k nim připojil svůj vlastnoruční podpis,“ dodal soud.
Volby ovšem kvůli tomu soudci zrušit nechtějí, protože všichni kandidáti měli i za této situace stejné podmínky. Ústavní soud přesto zákonodárce vyzval, aby tento nedostatek odstranili.
