Peníze do českého výzkumu sice jdou, ale patentů se moc nerodí

„Hlavním důvodem je nízká propojenost podnikové a akademické sféry,“ vysvětlil Jan Jedlička z EU Office České spořitelny. Firmy podle něj spolupráci se školami příliš nevěří a raději spoléhají na vlastní kapacity. Ty ovšem leckdy nestačí.

„Akademický svět se v řadě případů spíše zaměřuje na maximalizaci článků v odborných publikacích než komercionalizaci a praktické využití výsledků výzkumných aktivit,“ popsal analytik. Prostor zůstává také pro rozsáhlejší investice podniků. V Česku tvoří jejich podíl na výzkumu a vývoji zhruba polovinu celkových výdajů.

Čtvrtinu vynakládají vysoké školy a zbytek státní sektor. Například ve skandinávských zemích dosahují investice podniků až sedmdesáti procent. Situace se ale podle Svazu průmyslu a dopravy mění. „V roce 2013 zdroje z podnikatelské oblasti vzrostly o 4,4 miliardy a v roce 2014 o 5,4 miliardy korun. Tento segment se tak nejvíce podílí na růstu výdajů,“ uvedl manažer pro výzkum, vývoj a inovace svazu Jan Proksch.

Patenty přes mateřské společnosti

Za nižší množství patentů podle něj může to, že mnoho velkých firem patenty přihlašuje prostřednictvím mateřských společností. Investují tedy sice v českém prostředí, ale do tuzemských statistik se to nepromítá.

Loni šlo do vědy ze všech zdrojů 78 miliard korun, z toho ale jen miliarda na společný výzkum. „Budeme i finančně ohodnocovat, zda dochází ke kolaboratornímu výzkumu, tedy zda výsledkem jsou i patenty využívané v praxi,“ uvedl vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).