Německý kancléř Merz tvrdě zaútočil na emisní povolenky. Ceny prudce padají
- Evropský průmysl zvyšuje tlak na pravidla, která podle něj ženou ceny energií a výroby nahoru a zhoršují konkurenceschopnost.
- Na zákulisních jednáních a byznysových setkáních v Belgii zazněly nezvykle ostré vzkazy i od lidí, od nichž by to málokdo čekal.
- Debata se láme na tom, co udělat s cenou uhlíku a kdo nakonec ponese náklady případné změny.
Němci, duchovní otci Green Dealu a systému emisních povolenek (ETS), se dnes staví do čela tažení za jeho výraznou změnu. Protože zvedá pro evropský byznys ceny energií, surovin a zboží na úroveň, kdy nejsou schopni ve světě konkurovat. Zdražení „špinavých“ byznysů, které bylo cílem celého systému emisních povolenek, se v Evropě ukázalo být fatální ranou pro její prosperitu. A německý kancléř Fridrich Merz se spolu s italskou premiérkou Giorgou Meloniovou postavil do čela těch, kdo tvrdí, že takhle to dál nejde a musí se něco změnit.
Den před čtvrtečním neformálním summitem Evropské unie na belgickém zámečku Alden Bisen patnáct kilomentrů od Maastrichtu se v Antverpách sešli šéfové velkých evropských firem s politickými špičkami. Hlavní téma znělo: udělejte něco s emisními povolenkami, které vše zdražují, jinak nemáme ve světové konkurenci šanci. Nejde přitom o v poslední době u nás tolik diskutovanou druhou generaci povolenek ETS 2 na bydlení nebo dopravu, která má podle aktuálních pravidel začít platit od roku 2028.
Tlak byznysmenů míří na první generaci ETS 1, která je už roky uvalena na energetiku nebo těžký průmysl. Před průmyslníky nejdřív vystoupila německá šéfka Evropské komise Ursula von der Leynová, která navzdory jejich kritice systém emisních povolenek hájila. Ovšem čistě z dekarbonizačního, nikoliv ekonomického pohledu. Tam argumentovala pouze tím, že „od roku 2005, kdy byly emisní povolenky zavedeny, se výkon oborů, v nichž se platí, zvedl o 71 procent. To podle ní znamená, že „dekarbonizace a konkurenceschopnost můžou jít ruku v ruce.“
Už ale nezmínila to, na co už loni upozornil ve své zprávě bývalý guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi. Evropské firmy čelí cenám elektřiny a plynu, které jsou o 158 procent a 345 procent vyšší než u jejich amerických konkurentů. O Číně nemluvě. Jak být s takovým handicapem konkurenceschopný, zvlášť když Evropa není v této chvíli technologickým lídrem?
Německý kancléř proti německé šéfce Evropské komise
Pár hodin na to předstoupil před nespokojené průmyslníky její krajan, německý kancléř Fridrich Merz a mluvil úplně jinak. „Systém ETS byl zaveden proto, aby snížil emise CO2 a zároveň pomohl firmám, aby dosáhly dekarbonizované výroby. Pokud to není možné, tak to zjevně není dobrý nástroj,“ vystřelil Merz nejostřejší kritiku, jaká kdy od německého kancléře na dekarbonizační tažení zazněla. „Musíme být velmi otevřeni změnám systému, nebo přinejmenším jeho odkladu,“ cituje Merze web Politico.
„Musíme se vyvarovat čehokoliv, co ohrožuje konkurenceschopnost našeho průmyslu. Plně souhlasím s těmi, kdo tvrdí, že máme dělat víc proti klimatické změně. Pokud jde ale ta politika na úkor našeho průmyslu a pracovních míst v něm, je to neakceptovatelné. A to je důvod, proč jsem zajedno s těmi, kdo tvrdí, že emisní povolenky nejsou správný systém. Pokud to nefunguje, musíme se o tom bavit a musíme to změnit,“ prohlásil za obrovského aplausu průmyslníků Merz.
V jiné sekci v Antverpách chvíli na to francouzský prezident Emmanuel Macron varoval před „zabitím“ emisních povolenek. Zároveň se ale i on přidal k ostrým kritikům. „Evropa si nemůže dávat ambiciózní cíle ve chvíli, kdy by dovolila, aby se ztratil její průmyslový základ. Vysoké ceny energií v kombinaci s vysokými cenami za uhlík akcelerují deindustrializaci, nikoliv dekarbonizaci Evropy,“ prohlásil Macron.
Zásadní reforma povolenek
Merz s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a českým premiérem Andrejem Babišem zároveň vyzvali k intervenci na trhu s emisními povolenkami, která by snížila jejich ceny. Evropská komise má pravomoc vrhnout do obchodování další povolenky z rezervy a tím cenu snížit.
Už samotná Merzova slova v Antverpách a to, co po nich následovalo, vedlo k prudkému propadu cen. Snížily se na 72,18 euro (asi 1750 korun) za tunu emisí. Ještě na začátku roku přitom uhlíkový „odpustek“ vyšel na více než 90 eur (2182 korun). Politici, mezi něž patří i Babiš, ale volají po snížiení ceny až na 30 euro (727 korun).
Systém ETS je bohužel tak rozjetý, že z jedné strany bude vyhovovat pád povolenek průmyslu. Z druhé ale přijdou o obrovské peníze ti, kdo si povolenky nakoupili. Výstup nebo reforma systému vůbec nejsou snadné. Sama von der Leynová ale v Antverpách přiznala, že jen 5 procent z celého výnosu z povolenek šlo na jejich původní smysl, tedy investice do dekarbonizace.
Dotace elektřiny pro průmysl
Kolem povolenek vznikl obří dotační systém, na nějž je navázané obrovské množství různých zájmových skupin. Reforma povolenek je ale podle webu Politico jedním ze závěru neformálního summitu na belgickém zámečku.
Otočka Němců ukazuje, pod jak obrovský tlak byznysu, který má stále větší problémy uspět ve světové konkurenci, se politici dostávají.
Dochází pak k bizarním situacím. Povolenky zdražují ceny energií, které se propisují do cen všeho dalšího. Členské země v čele s Německem si pak v Bruselu vylobovávají výjimky, aby speciálními dotacemi podpořily svůj energeticky náročný průmyslu.
Německo dotuje ceny elektřiny průmyslu od 1. ledna letošního roku. Energeticky náročnému průmyslu bude snižovat cenu až na 5 centů za kilowatthodinu (1,21 korun) a to až do roku 2028.
Podobný program má pro své firmy i Rakousko. Andrej Babiš se proto dostává pod obrovský tlak, aby energeticky náročnému byznysu z veřejných peněz ceny elektřiny dotoval.
