Podepsáno. Smlouvy o finančním vyrovnání vláda uzavřela s 16 církvemi
Za zabavený majetek získají náboženské obce během 30 let náhradu 59 miliard korun navýšených o inflaci, stát jim naopak postupně přestane vyplácet pravidelné roční příspěvky na činnost. Finanční odškodnění jako jediná ze 17 obcí, které na něj mají nárok, nepřijala Bratská jednota baptistů.
„Jedná se především o akt spravedlnosti, protože jsou tímto krokem odčiněny některé křivdy, které byly učiněny církvím a náboženským společnostem v průběhu komunistického režimu. Současně tím byly nastaveny základy pro nové moderní vztahy mezi státem na straně jedné a církvemi a náboženskými společnostmi na straně druhé,“ uvedl Nečas na tiskové konferenci po podpisu smluv.
Samotný podpis dokumentů se odehrál bez přítomnosti médií, tisk si údajně nepřáli zástupci některých církví. Novináři s nimi neměli možnost hovořit ani při příjezdu do budovy úřadu vlády. Poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka, který chtěl dnes osobně vyzvat náboženské činitele, aby smlouvy nepodepisovali, sídlo vlády charakterizoval jako „zabarikádované“.
Opozice podpis smluv kritizuje
Podobu vyrovnání s církvemi tvrdě kritizovali opoziční sociální demokraté, komunisté i Věci veřejné. Všechny tři strany podaly stížnost na zrušení restitucí k Ústavnímu soudu. ČSSD ve čtvrtek soud také požádala, aby předběžným opatřením zakázal podpis smluv. ÚS však o její žádosti nestačil rozhodnout, jeho plénum se sejde až příští týden.
Podle ČSSD se vláda možná snaží vytvořit tlak na soud, aby rozhodoval až po podpisu smluv. Podobný názor vyjadřovalo dnes šest lidí s transparentem, kteří protestovali před Strakovou akademií. Podle generálního sekretáře ÚS Tomáše Langáška by bylo korektní a zodpovědné, kdyby vláda s podpisem smluv nespěchala a počkala na rozhodnutí soudu. S podpisem by prý vyčkal i nastupující prezident Miloš Zeman (SPOZ).
Vláda důvod k otálení neviděla. Nečas dnes řekl, že termín podpisu byl dlouhodobě plánován. Nečeká prý, že by Ústavní soud restituce zrušil, z instituce by se podle něj neměla dělat třetí komora Parlamentu.
Nejvíce peněz dostane římskokatolická církev
Smlouva s každou církví obsahuje konkrétní sumu, kterou stát dané společnosti vyplatí jako jednu z forem vypořádání majetkových křivd. Největší částka, 47,2 miliardy korun, připadá na církev římskokatolickou. Zákon o církevních restitucích počítá vedle finanční náhrady i s vydáváním majetku v hodnotě zhruba 75 miliard. Církve a náboženské společnosti jej mohou dostat, pokud prokážou, že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990.
Jedinou ze 17 náboženských organizací, která odmítla finanční náhradu od státu, je Bratská jednota baptistů, jíž mělo připadnout téměř 228 milionů korun. Za komunistického režimu prý baptisté, kteří mají v Česku zhruba 2500 aktivních členů, utrpěli zanedbatelné přímé majetkové křivdy a navíc se chtějí vrátit k samofinancování sborů. Peníze, které se této církvi nevyplatí, zůstanou státu.
