Podnikatel Šťáva nechal ve Švýcarsku zmrazit peníze z MUS | E15.cz

Podnikatel Šťáva nechal ve Švýcarsku zmrazit peníze z MUS

ilustrační foto
ilustrační foto
• 
ZDROJ: Profimedia.cz

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Civilní soud v Ženevě na popud zakladatele švýcarské společnosti Diag Human Josefa Šťávy předběžně zablokoval část peněz, jež pocházely z podezřelé privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS) a které už dříve zajistily švýcarské úřady, informoval dnes švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung (NZZ).

Švýcarské orgány zabavily kvůli kauze MUS 661 milionů franků (zhruba 13,5 miliardy korun). Bývalý vlastník firmy, která vede s ČR spor o několikamiliardové odškodnění za překažený obchod s krevní plazmou, z toho nechal zmrazit 163,6 milionu franků (necelých 3,4 miliardy korun).

Na Šťávův návrh zablokovaná částka odpovídá podle serveru Českápozice.cz škodě, která v případu Mostecké uhelné vznikla Česku. Je uložena na 81 kontech v pěti bankách, mimo jiné v UBS a Credit Suisse. Server uvedl, že zakladatel Diag Human chtěl původně nechat zmrazit veškeré peníze, která Švýcaři zabavili. Soud mu ale nevyhověl.

Ženevský soud o zablokování kont rozhodl už před rokem, ale podle listu NZZ bylo rozhodnutí oznámeno až nyní. Českou vládu prý o záležitosti informoval osobně švýcarský velvyslanec v Praze.

„Tato záležitost je asi rok stará a česká strana už provedla všechny nezbytné kroky, takže nehrozí žádné nebezpečí z prodlení,“ řekl dnes ČTK Karel Šrol z tiskového odboru ministerstva zahraničních věcí. Podle něj se problémem zabývá hlavně ministerstvo zdravotnictví, některé dílčí věci však řeší v součinnosti s právním odborem ministerstva zahraničí.

Mezitím si Česká republika podle švýcarského listu najala ženevského právníka a zablokování peněz napadla. Loni v listopadu se u ženevského civilního soudu konalo jednání a obě strany nyní čekají na rozsudek. Mluvčí ženevského soudu Sophie Bernardová dnes ČTK potvrdila, že tento proces v kauze Diag Human versus Česká republika stále běží.

V kauze MUS je ve Švýcarsku obžalováno sedm lidí, bývalých manažerů MUS a Appian Group. Jde o šestici Čechů a jednoho Belgičana. Případ se týká zpronevěry, praní špinavých peněz, podvodu i uplácení politiků. Proces v tomto případě bude ještě letos projednávat spolkový trestní soud ve švýcarské Bellinzoně, podle Česképozice.cz ve dvou etapách - od 13. do 24. května a od 10. června do 12. července.

Diplomatické spory na obzoru

Podle NZZ Šťáva, který žije ve švýcarském Schaffhausenu, sází na to, že soud v Bellinzoně manažery MUS odsoudí a část jejich „kořisti“ přiřkne českému státu. V tom případě se Šťávovi právníci pokusí peníze po české vládě vymoci dříve, než opustí Švýcarsko.

Oba nyní propojené případy, MUS a Diag Human, podle NZZ švýcarské justici v příštích letech asi přidělají mnoho práce. „A také potenciál pro diplomatické spory mezi Bernem a Prahou se zdá být značný,“ uzavírá list.

Švýcarská prokuratura vyzvala v polovině roku 2010 českou vládu, aby se k procesu s manažery MUS připojila jako žalující strana, a získala tak možnost peníze požadovat zpět. Česko se ale přihlásilo s velkým zpožděním až po zákonných lhůtách. Trestní soud pak pozdější snahy České republiky připojit se k řízení odmítl. Na kauzu podezřelé privatizace MUS totiž švýcarské úřady Česko neúspěšně upozorňovaly už v roce 2006. Švýcaři marně žádali české úřady o spolupráci celkem sedmkrát. Soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že české úřady budily dojem naprosté neochoty, dožadovaly se informací, které už dostaly, nebo švýcarské zástupce posílaly z úřadu na úřad.

Diag Human požaduje po Česku mnohamiliardové odškodnění. Rozhodci mu v roce 2008 přiznali náhradu škody přes osm miliard korun, značně vysoké jsou již také úroky. Strany se však doposud přou o to, zda bylo toto rozhodnutí pravomocné. Podle ministerstva zdravotnictví i Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových arbitráž stále pokračuje, podle Diag Human je skončená.

Firma začala vymáhat peníze České republiky u zahraničních soudů, například v Rakousku a Francii, ale nakonec neuspěla. Taktika společnosti přesto dokázala způsobit ČR značné problémy. Vídeňský soud třeba na čas zabavil tři česká umělecká díla vystavená ve Vídni.

Česká Národní galerie pak spěšně stáhla několik svých zápůjček z německých a francouzských muzeí. Další zabavování českého majetku podle Šťávy hrozí v Lucembursku, Francii, Británii a ve Spojených státech.

O co jde v kauze MUS

Česko se snaží dořešit kauzu, při níž po divoké privatizaci přišlo o majoritu v Mostecké uhelné společnosti. A podle švýcarských úřadů i zhruba o osm miliard korun. Kvůli nezákonnému ovládnutí hnědouhelných dolů, praní peněz a korupci postavili Švýcaři před soud sedm bývalých manažerů a majitelů MUS. Na jejich kontech zablokovali dvanáct miliard korun.

Vliv nad Mosteckou uhelnou ztratil stát v roce 1998, v době úřednické vlády Josefa Tošovského, více než polovina akcií se dostala pod kontrolu samotné společnosti. Na koupi majoritního podílu byly použity dvě a půl miliardy korun vytažených z podnikových účtů. Podobnou operaci pak noví majitelé uskutečnili ještě jednou, a to při dokoupení zbylého balíku akcií. Stát prodal svůj zbývající 46procentní podíl v Mostecké uhelné Appianu Group zastupujícímu „nejmenované zahraniční investory“ za pouhých 650 milionů korun v roce 1999.

Tato suma je podle švýcarských prokurátorů o tři a půl miliardy korun nižší, než byla skutečná cena. Česká strana se nyní snaží vyšetřit, zda prodej státního podílu neprovázela korupce. Doly měnily majitele několikrát, v roce 2005 je Appian prodal za zhruba šest miliard korun firmě, kterou založila čtveřice manažerů působících v těžební firmě i v Appianu – Antonínu Koláčkovi, Luboši Měkotovi, Petru Pudilovi a Vasilu Bobelovi. Dnes je vlastní podnikatel Pavel Tykač.

Koho stíhají Švýcaři: Antonína Koláčka, Jiřího Diviše, Luboše Měkotu, Oldřicha Klimeckého, Marka Čmejlu, Petra Krause a Belgičana Jacquese De Groota

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video