Babišova vláda podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře. Poslanci řečnili tři dny
- Sněmovní opozici se ani napodruhé nepodařilo svrhnout Babišovu vládu.
- Hlasování vyvolala kvůli vysokému schodku návrhu státního rozpočtu na příští rok i Babišovým kauzám.
- Debata trvala tři jednací dny, přes 27 hodin čistého času.
Opozici se ani na druhý pokus nepodařilo ve Sněmovně svrhnout koaliční vládu premiéra Andreje Babiše (ANO). Proti vyslovení nedůvěry vládě hlasovali podle očekávání přítomní poslanci všech tří koaličních stran. Návrh podpořili zákonodárci opozičních ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
Pro svržení kabinetu hlasovalo podle ohlášeného výsledku 83 přítomných opozičních poslanců. Pro pád vlády by bylo potřeba nejméně 101 hlasů, tedy nadpoloviční většina ze všech 200. Proti vyslovení nedůvěry hlasovalo 94 zákonodárců koalice. Z opozice bylo omluvených devět poslanců, z vládního tábora 14.
Opozice zdůvodnila vyvolání schůze výší schodku návrhu státního rozpočtu na příští rok, údajně nevyřešeným Babišovým střetem zájmů a útoky vlády na různé instituce. Tvrdí také, že kabinet hazarduje s národní bezpečností. Koalice využila poslanecké jednání k představení dosavadní činnosti vlády. Schůze se konala krátce před obecními a senátními volbami.
„Emoce zase opadnou“
„Bylo důležité vládu konfrontovat s tím, jak neplní sliby. Sliby, které dali svým vlastním voličům před volbami,“ řekl po hlasování předseda ODS Martin Kupka. Zejména čtvrteční část schůze podle něj nebyla zcela důstojná. Odpolední jednání se změnilo v čekání na to, až se Babiš vrátí do práce, podotkl.
„Byli jsme svědky třídenního jednání,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a připomněla, že předseda opozičních lidovců Jan Grolich kandiduje do Senátu, a řada poslanců kandiduje do obecních zastupitelstev. „Samozřejmě, to byl ten základní zájem, aby získali mediální prostor a mohli v tom čase něco říct,“ řekla.
Schillerová i předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) pokládají za jednu z příčin vypjatější atmosféry v jednacím sále právě blížící se volby. Oba ale soudí, že se spolupráce mezi opozicí a koalicí opět obnoví. „Ony ty emoce zase opadnou,“ dodala Schillerová.
Okamura poukázal na to, že dosud se dařilo uzavírat dohody a spolupracovat. „Já si myslím, že se do těch dohod a spolupráce postupně vrátíme,“ řekl.
Vláda podle předsedy STAN Víta Rakušana odolala pokusu o svržení kvůli tomu, že ji v tom, co označil za nezodpovědné zadlužování, podpořili i poslanci, kteří se o hlasy voličů ucházeli se slibem konsolidace veřejných financí a s tím, že pohlídají Babiše. „Dnes si pohlídali jen pohodlná místa ve vládní koalici,“ uvedl. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib řekl, že vláda svou sněmovní většinu využila k tomu, aby sama sobě znovu vyslovila důvěru.
Uspěl jen jeden z 22 pokusů
Prvnímu opozičnímu pokusu o vyslovení nedůvěry vláda odolala počátkem února. Hlasování se tehdy uskutečnilo 20. den poté, co kabinet získal důvěru. Podnětem k vyvolání schůze bylo vyostření konfliktu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem, který odmítl jmenovat čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí.
Z dosavadních 22 pokusů o vyslovení nedůvěry vládě uspěl za dobu samostatné České republiky jeden. V roce 2009 Sněmovna sesadila kabinet premiéra ODS Mirka Topolánka. Minulá koaliční vláda Petra Fialy (ODS) čelila čtveřici pokusů tehdy opozičních hnutí ANO a SPD o svržení.
