Poslanci Úsvitu založí novou stranu, podle Okamury jde o likvidaci vedení

Tomio Okamura

Tomio Okamura Zdroj: ctk

Poslanci a předsednictvo hnutí Úsvit se dohodli na založení nové politické strany. Chtějí, aby vznikla nová platforma pro hájení národních zájmů, spolupracovat má mimo jiné s francouzskou krajně pravicovou Národní frontou. Pro usnesení prý hlasovalo deset ze 12 přítomných poslanců. Stávající předseda strany Tomio Okamura tento krok označil za pokus o likvidaci vedení Úsvitu a chce svolat členskou základnu k projednání dalších kroků.

Nabídku vstoupit do nové strany, kterou chce vytvořit většina členů klubu Úsvitu, Okamura prý nedostal a ani to neplánuje. „Zcela jasně celý proces chápu jako pokus o převzetí vedení Úsvitu a pokus o jeho likvidaci,“ prohlásil Okamura na tiskové konferenci. „Já osobně nesouhlasím s plánem hnutí zrušit a nesouhlasím se zrušením programu, za který jsme byli všichni do Poslanecké sněmovny zvoleni,“ dodal.

Nedávno odvolaný předseda klubu Radim Fiala, který aktivity kolegů nepodpořil, označil jednání poslanců Úsvitu za zkratkovité a připomenul jim, že do Sněmovny se dostali jen díky Okamurovi. Odsoudil zároveň, že rozhodnutí o vytvoření nové strany padlo za zády předsedy hnutí.

Deset ze 14 členů poslaneckého klubu Úsvitu podpořilo založení nové politické strany pro hájení národních zájmů, která chce spolupracovat mimo jiné s francouzskou krajně pravicovou Národní frontou. Nové uskupení má být otevřené všem zájemcům o vstup, včetně samotného Okamury. Ten to ale odmítl.

„Nejsem přeběhlík. Neplánuji pracovat jinde než v hnutí Úsvit,“ prohlásil Okamura. Nabídku vstupu do nové strany prý ani nedostal. Vysvětlení jejích iniciátorů, že chtějí vytvořit otevřenou stranu, což Úsvit podle nich není, pokládá Okamura za zástupný důvod. Sám prý plánoval vytvořit kolem Úsvitu zastřešující platformu, kam by mohli vstoupit i další lidé.

Novou stranu podporuje i Černoch

„Poslanecký klub hnutí Úsvit pověřuje své nezávislé poslance a aparát klubu založením nové politické strany, která kooptuje do svých politických orgánů poslance hnutí Úsvit a Věcí veřejných,“ přečetl z usnesení poslaneckého klubu jeho místopředseda Petr Adam. Ideovým východiskem nové strany má podle něj být pozitivní, nepopulistická ochrana národních zájmů.

Založení nové politické strany podpořilo i předsednictvo hnutí, uvedl předseda poslanců Úsvitu Marek Černoch. Ten se šéfem klubu stal v lednu, když proti vůli Okamury nahradil tehdejšího šéfa Radima Fialu. Černoch odmítl, že by šlo o puč proti Okamurovi. I on se podle něj může stát členem nové strany.

Jedním z hlavních důvodů založení nové strany je podle Černocha to, že hnutí Úsvit zatím nemůže přijímat nové členy. Nová strana podle něj bude fungovat na standardních demokratických principech. Bez členské základny strana nemůže fungovat, míní.

Úsvit ani nestihl oslavit druhé narozeniny
Vznik:
Hnutí vzniklo na jaře 2013, zaregistrováno bylo v polovině června. Za jeho vznikem stojí podnikatel a od roku 2012 i senátor Tomio Okamura (od července do června 2013 byl oficiální název hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury). Okamura se chtěl zúčastnit i předloňské přímé volby prezidenta, kvůli nedostatku platných hlasů na petici byl ale vyřazen.
Počet členů:
Hnutí má devět členů, v minulosti se sice hovořilo o možném přijetí dalších zájemců, počet členů se ale dosud nezměnil.
Vedení hnutí:
Tomio Okamura, předseda, od 1. července 2013.
Účast hnutí ve volbách:
V předčasných volbách do Sněmovny v říjnu 2013 získal Úsvit 6,88 procenta hlasů a 14 poslaneckých mandátů (má stejně poslanců jako lidovci). Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2014 Úsvit na poslanecký mandát nedosáhl, získal jen 3,12 procenta hlasů. Loni na podzim hnutí také vyslalo deset kandidátů do senátních voleb, žádný z nich ale nepostoupil ani do druhého kola.
Ostatní:
Loni v dubnu zveřejnil týdeník Reflex článek, podle kterého Okamura odváděl ze stranické pokladny koncem roku 2013 peníze, až milion korun měsíčně. Podle časopisu hnutí fakturoval mediální a marketingové činnosti, které nemohl zvládnout. Okamura ale taková tvrzení odmítl.
Dnešní oznámení o založení nové strany předcházely změny ve vedení poslaneckého klubu Úsvitu. Jeho předsedou se 20. ledna stal Marek Černoch, který proti vůli Okamury nahradil tehdejšího šéfa Radima Fialu (bývalý poslanec ODS).

Hnutí Úsvit vzájemné spory oslabují opakovaně. Část čtrnáctičlenného poslaneckého klubu v lednu tvrdě kritizovala a následně odvolala Fialu. Vadili jim jeho údajně příliš neformální a kamarádské vztahy k zástupcům jiných stran, příliš úzká spolupráce se Stranou práv občanů a prezidentem Milošem Zemanem. Kritizovali také údajně nedostatečnou týmovou práci nebo to, že se Fiala odmítal více se vymezit vůči předsedovi hnutí Okamurovi, například v otázkách tábora v Letech nebo islamizace.

Kvůli sdílení příspěvku s výzvou k obtěžování muslimů v Česku, například „venčením prasat“ kolem mešit, poslanci nedávno pokárali přímo Okamuru, který se dlouho zdál být jasným vůdcem hnutí. To dříve v názvu mělo i jeho jméno.

Politologové: Nová strana poslanců Úsvit bude bez Okamury slabá

Nově vznikající strana kolem poslanců hnutí Úsvit nemá podle politologů reálné šance výrazně zabodovat u veřejnosti. Pokud se rozhodli odtrhnout od svého lídra Tomia Okamury, ztratí s jeho osobou i hlavní magnet pro voliče. Žádnou jinou tak výraznou osobnost mezi sebou nemají a program založený na pozitivní ochraně národních zájmů nestačí, shodli se odborníci.

Opoziční hnutí Úsvit bylo postaveno na osobnosti Okamury a bez něj jsou šance nového uskupení velmi malé, řekl Miroslav Mareš z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity. Ukazují to podle něj i příklady podobně orientovaných stran z minulosti - třeba odštěpení některých republikánů od strany Miroslava Sládka skončilo před lety fiaskem.

Politolog Jan Outlý připomněl, že i podle sociologických dat je zřejmé, že voliči Úsvitu se výrazně identifikují s Okamurou, a ne se stranou či jejím programem. „Zbaví se své tváře, své ikony a nikoho jiného tak výrazného tam nemají,“ uvedl Outlý k iniciativě poslanců, kteří chtějí mimo jiné spolupracovat s francouzskou krajně pravicovou Národní frontou.

Úsvit se podle Mareše odlišuje od jiných stran velmi netypickou strukturou - má centrální vedení s dominantním lídrem bez místních organizací, po dvou letech existence jen několik členů, zvláštní vazby na poslanecký klub, v němž působí i nestraníci či členové Věcí veřejných. Rozhodnutí poslanců hnutí Úsvit je velmi riskantní, soudí Mareš. Zatímco Okamura má i po stranické roztržce přece jen naději udržet si vliv na politické scéně, perspektivy nově vznikající iniciativy jsou podstatně horší, míní Outlý.

Další Věci veřejné, hodnotí situaci politici

Dění v poslaneckém klubu hnutí Úsvit, jehož členové chtějí založit novou politickou stranu, připomíná podle šéfa klubu ČSSD Romana Sklenáka situaci ve Věcech veřejných. Opoziční ODS ani KSČM štěpení Úsvitu nepřekvapilo. Komunisté se ale staví proti tomu, aby ve Sněmovně vznikaly nové strany, které neprošly volbami, řekl poslanec Stanislav Grospič.

„Silně mi to připomíná minulé volební období a situaci v poslaneckém klubu Věcí veřejných. Myslím si, že to, co se děje v těchto dvou klubech, je velmi podobné,“ komentoval dění v klubu Úsvitu Sklenák.

„Mě nepřekvapuje, že některá nová hnutí, která účelově vznikala, mají problémy s tím, udržet si svoji identitu a že ti lidé uvnitř hledají nějaké alternativní politické cesty,“ poznamenal k tomu předseda ODS Petr Fiala.

Rozpory v poslanecké frakci Úsvitu se daly vypozorovat dříve i podle Grospiče, který to ale označil za vnitřní záležitost hnutí Tomia Okamury. „Asi bychom se ale měli napříště zabývat otázkou ztráty mandátu nebo podobným mechanismem, aby tady v Poslanecké sněmovně nevznikaly nové politické strany, které ani ve volbách nekandidovaly,“ soudí Grospič.

Deset ze 14 členů poslaneckého klubu Úsvitu podpořilo založení nové politické strany zaměřené na hájení národních zájmů, která chce spolupracovat mimo jiné s francouzskou krajně pravicovou Národní frontou. Předseda Úsvitu Okamura to odsoudil jako pokus o převzetí vedení hnutí a jeho likvidaci.