Postránecký: Na ministerstvech je moc náměstků, komplikuje to řízení

Náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký

Náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký Zdroj: ctk

Velké množství náměstků na některých ministerstvech zkomplikuje jejich řízení. V reakci na nabobtnání počtu odborných náměstků některých resortů před přechodem úřadů pod státní službu to řekl náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký. Nárůst množství náměstků ho prý netěší, na druhou stranu věří, že výběrovými řízeními, která budou muset do konce roku absolvovat, projdou jen ti nejlepší.

V souvislosti se zvýšením počtu náměstků média a opozice upozorňovaly zejména na ministerstvo zahraničí, kde měl Lubomír Zaorálek (ČSSD) jednu dobu devět náměstků. Nyní má osm zástupců, z nichž sedm je takzvaných odborných náměstků a jeden politický.

Ministerstvo vnitra má i s Postráneckým sedm náměstků stejně jako ministerstvo průmyslu nebo zdravotnictví. Šest zástupců má ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

„Netěší mě, že došlo někde k poměrně výraznému nárůstu počtu náměstků, byť je to v souladu s nařízením vlády o pravidlech organizace služebních úřadů,“ uvedl Postránecký, podle něhož to zkomplikuje řízení resortu.

Všichni stávající odborní náměstci budou muset do konce roku projít výběrovými řízeními a obhájit své posty

Zdůraznil přitom, že je logické, že jednotlivé úřady mají vzhledem k odlišnému množství agendy i rozdílný počet náměstků. „Na druhé straně, pokud je někde až devět náměstků, tak z hlediska řízení toho resortu se to může ukázat jako určitý problematický faktor. Uřídit devět náměstků je složitější než jich uřídit pět,“ poznamenal.

“'Superúředník' má bohužel pravdu,“ reagoval na svém facebookovéem profilu místopředseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek. To, co vláda dělá, bude podle něj drahé a málo funkční. „Vzpomínám, jak nás před volbami hnutí ANO kritizovalo za 'příliš mnoho peněz pro úředníky'. My jsme přitom náklady na státní správu v letech 2010 - 2013 razantně snížili,“ uvedl.

Před schválením zákona o státní službě se největší spory vedly o takzvané politické náměstky, k nimž měl výhrady především prezident Miloš Zeman.

Koalice se nakonec s opozicí dohodla na kompromisu, který ministrům umožní přivést si na své ministerstvo dva politické zástupce. Tuto možnost využili zatím například ministři kultury a zahraničí, naopak mnozí jejich kolegové o obsazení této funkce neuvažují. Na ministerstvu obrany sice do začátku června působil jako politický náměstek nominovaný ČSSD Jakub Landovský, Stropnický ho ale po obměně vedení jmenoval náměstkem sekce obranné strategie.

Spoléhání na konkurenci

„Zákon nestanoví direktivně, že tato pozice musí být na ministerstvech zřízena a je to volba každého člena vlády. Je to v pořádku, pokud někdo nebude mít k 1. červenci takzvané politické náměstky,“ komentoval to Postránecký.

Potvrdil, že ministerstvo obrany nebude jediné, kde funkce politického náměstka zůstane neobsazená. „Ten přehled zatím není kompletní, protože to jejich ustanovení nastane po 1. červenci, ale mohu potvrdit, že někteří členové vlády v tuto chvíli neuvažují s ustanovením této pozice,“ doplnil.

Všichni stávající odborní náměstci budou muset do konce roku projít výběrovými řízeními a obhájit své posty. „Ta konkurence zde bude větší, takže já pevně věřím, že budou pak vybráni na tyto pozice skutečně ti nejlepší uchazeči,“ poznamenal Postránecký.

Do těchto výběrových řízení se budou totiž moci přihlásit i řadoví státní úředníci. Postránecký přitom věří, že se nenechají odradit argumenty, že dosavadní náměstci mají svá místa už zajištěna. „Oni už budou mít jistotu té své stávající pozice a měli by usilovat o lepší pozici,“ soudí Postránecký.

Stejně jako náměstci budou muset takzvaným přesoutěžením projít i ředitelé a vedoucí odborů na ministerstvech. U nich je lhůta do poloviny příštího roku.