Povinnou veřejnou službu by měla nahradit práce na kratší úvazek | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak vydělat v těžkých časech

Více k tématu

Povinnou veřejnou službu by měla nahradit práce na kratší úvazek

Povinnou veřejnou službu by měla nahradit práce na kratší úvazek
ilustrační foto (Dominik Bachůrek, E15)
• 
ZDROJ: Dominik Bachurek, Sedmicka

ČTK

Povinnou veřejnou službu, kterou zrušil Ústavní soud, by ministerstvo práce chtělo nahradit veřejně prospěšnými pracemi na zkrácený úvazek. Na ně chce vyčlenit peníze z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti. Oznámila to ministryně práce Ludmila Müllerová (TOP 09). Věří, že by se záměr mohlo podařit spustit od druhého pololetí.

Úřady práce mohly od loňského ledna posílat na neplacenou veřejnou službu lidi, kteří byli přes dva měsíce bez práce. Pokud to nezaměstnaní odmítli, mohli je úředníci vyřadit z evidence. Mohli tedy přijít o podporu. Ústavní soud to přirovnal k nucené práci a pravidla .

„Rádi bychom měli vyřešenou veřejnou službu. Z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti bychom vytvořili určitý objem prostředků, které by právě šly na ty zkrácené pracovní úvazky, které budou vykonávány pro obce, pro některé neziskové společnosti a podobně,“ uvedla Müllerová.

Na upravené veřejně prospěšné práce, které by nahradily veřejnou službu, by nezaměstnaní podle návrhu chodili nejspíš maximálně na 20 hodin týdně. Pokud by si vydělali méně než čtyři tisíce korun měsíčně, zůstali by dál v evidenci úřadu práce. Ten by zaměstnavateli poskytoval na pracovníka příspěvek.

Na aktivní politiku zaměstnanosti má podle schváleného rozpočtu ministerstvo práce letos skoro 5,44 miliardy korun. Jaká částka by mohla putovat do kratších úvazků veřejně prospěšných prací, ministryně zatím neupřesnila. Loni měl resort na aktivní politiku zaměstnanosti podle schváleného rozpočtu téměř 6,1 miliardy korun. V roce 2011 na ni podle závěrečného účtu vydal zhruba 3,82 miliardy.

Mluvčí ministerstva práce Štěpánka Filipová koncem minulého roku uvedla, že loni se veřejné služby účastnilo 60 876 lidí. Dobrovolně se na ni přihlásilo 1723 z nich. Nastoupit na ni odmítly asi čtyři tisíce osob. Podle ministryně byla veřejná služba nástroj, který pomáhal udržet dlouhodobě nezaměstnaným pracovní návyky.

Proti povinné veřejné službě po dvou měsících nezaměstnanosti se postavila opoziční ČSSD. Protestovali i odboráři či aktivisté z iniciativy ProAlt. Podpořil je třeba i ředitel litoměřického úřadu práce, který o veřejné službě mluvil jako o „totálním nasazení“. Podotýkal, že za práci má náležet mzda a že pokud si lidé platili odvody, mají dostávat podporu bez podmínek. Kritika zněla také z Českého helsinského výboru.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!