Předvolební obměna: téměř pětina nynějších poslanců už nebude usilovat o mandát

Poslanci na jednání o vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy.

Poslanci na jednání o vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy. Zdroj: Blesk:david malik David Malik

ČTK
Diskuze (0)

Říjnové volby do Sněmovny se obejdou bez 16 procent stávajících zákonodárců. Nejvíce ztrát hlásí lidovci, mezi odcházejícími jsou i bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek či předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová. Naopak SPD nasazuje kompletní tým. Vyplývá to z rozboru aktuálních kandidátních listin zveřejněných na volebním serveru, který provedla ČTK.

Na kandidátkách nefiguruje podle rozboru 32 ze současných 200 poslanců. Poměrně v porovnání s dalšími frakcemi, ale i absolutně nejvíce jich je v lidoveckém klubu, když z 22 členů nekandiduje deset. Naopak z frakce SPD chce znovu do Sněmovny všech 20 poslanců, byť Jiří Kobza už jako nestraník za hnutí Stačilo! vedeném komunisty. Jde podle informací dostupných z kandidátek o jediný takový přestup v letošních sněmovních volbách.

Z pětatřicetičlenného nejsilnějšího vládního klubu ODS neobhajuje mandát podle rozboru trojice poslanců včetně bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka, který odešel z čela úřadu v květnu kvůli takzvané bitcoinové kauze a oznámil, že do Sněmovny už kandidovat nebude. Z největší opoziční frakce ANO, která má 71 členů, se v novém volebním období v dolní komoře zcela jistě neobjeví šest nynějších zákonodárců. Patří k nim Margita Balaštíková, kterou nechalo ANO z kandidátky vyškrtnout, protože se podle nahrávek zveřejněných serverem Seznam Zprávy údajně snažila poškodit firmu bývalého manžela a chtěla si objednat zabití psa jeho nové partnerky.

O poslanecký mandát se znovu neuchází podle rozboru sedm z 33 členů koaličního klubu STAN. Z dalšího vládního klubu TOP 09, jenž čítá 14 zákonodárců, nebudou ve Sněmovně v příštím volebním období čtyři z nich. Figuruje mezi nimi i předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová, která oznámila v polovině února odchod z vysoké politiky kvůli zdravotním důvodům. Na kandidátkách opozičních Pirátů není z nynější čtveřice pirátských poslanců Klára Kocmanová. Nekandiduje rovněž nezařazený poslanec Ivo Vondrák (dříve ANO).

Rodina, změna profese nebo odpočinek

Kocmanová, ale také Martina Ochodnická (TOP 09) a Marie Jílková (KDU-ČSL) ohlásily konec ve Sněmovně už dříve kvůli tomu, že podle nich není možné sladit poslaneckou práci s běžným životem. Obdobně se vyjádřil také Viktor Vojtko (STAN), podle kterého jde těžko skloubit mandát s rodinou.

Z nynějších lidoveckých poslanců nekandiduje ani předseda klubu KDU-ČSL Aleš Dufek. „Těch důvodů je povícero. Primárně asi snaha jedno volební období si odpočinout, protože pozice předsedy klubu KDU-ČSL mne při podmínkách práce ve Sněmovně vyčerpala," napsal. Z lidovců nejsou na kandidátkách také například někdejší stranický šéf Pavel Bělobrádek, protože se chce zabývat krajskou politikou a více se věnovat rodině, a předsedové sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík a sociálního výboru Vít Kaňkovský. Kaňkovský oznámil, že se chce plně věnovat původní profesi lékaře.

Z ODS nebude usilovat o hlasy voličů pražský primátor Bohuslav Svoboda a někdejší předseda vyšetřovací komise k předloňské střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Pavel Kašník a ze STAN například šéf rozpočtového výboru Josef Bernard a někdejší ministr školství Petr Gazdík. Gazdík vede jedno ze soukromých pražských gymnázií.

Začít diskuzi

Volby do Poslanecké sněmovny ČR 2025

V roce 2025 se v ČR konají volby do Poslanecké sněmovny. Projděte si klíčová témata, mezi které patří aktuální volební průzkumy, termín a čas voleb, strany, kandidáty, postup ve volební místnosti a volební systém ČR pro parlamentní volby 2025 (články se zobrazí po rozkliknutí odkazu):

Termín, strany, kandidáti a systém Volební průzkumy Voličský průkaz Jak volit? Volby ze zahraničí Volební místnosti Kroužkování a preferenční hlasy Volební lístky Volební komise Volební účast Program STAN Program Piráti Program ANO Program SPOLU