Prezidentem Hospodářské komory se stal Vladimír Dlouhý
Novým prezidentem Hospodářské komory ČR se stal Vladimír Dlouhý. Vystřídal tak Petra Kužela, který mandát z rodinných důvodů neobhajoval. ČTK to řekl zdroj obeznámený s dnešním jednáním sněmu komory v Plzni. Dlouhý získal od delegátů ve druhém kole 128 hlasů. Do něj se dostal i současný viceprezident komory a její bývalý šéf Zdeněk Somr, který obdržel 89 hlasů.
O funkci prezidenta se původně ucházeli čtyři kandidáti. Vedle obou finalistů to byl ještě prezident Krajské hospodářské komory jižní Moravy Michal Štefl a Vladimír Opatrný z Okresní hospodářské komory Jablonec nad Nisou, který ale kandidaturu podle mluvčí komory Lenky Vodné na sněmu stáhl.
Problém komory: financování
Dlouhý upozorňoval před sněmem na to, že dlouhodobým a zásadním problémem komory je její financování. Podle něj by jej mohla vyřešit povinná registrace podnikatelů nebo to, že by komora v budoucnu převzala od státu správu živností. V rozhovoru s ČTK nevyloučil ani úvahy o možnosti povinného členství podnikatelů v komoře.
Hospodářská komora ČR, která letos slaví 21 let od svého vzniku, sdružuje 14 tisíc podnikatelů zaměstnávajících přibližně dvě třetiny práceschopného obyvatelstva ČR. Komora je v regionech zastoupena 14 krajskými hospodářskými komorami a okresními hospodářskými komorami, jež působí v sedmi desítkách měst a obcí ČR. Oborovou část komory tvoří více než 80 živnostenských společenstev.
| Vizitka ekonoma Vladimíra Dlouhého (60) | |
|---|---|
| Vzdělání: | Vysoká škola ekonomická v Praze, obor ekonomicko-matematické výpočty (1977); rok strávil na Katolické univerzitě v belgické Lovani (1979); postgraduální studium na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1982) |
| Současná funkce: | poradce investiční banky Goldman Sachs (od září 1997), předseda Skupiny poradců společnosti Chayton Capital (Londýn) a Meridiam Infrastructure (Paříž), člen rady ředitelů společnosti KSK Power Ventur z indického Haidarábádu, člen mezinárodní poradenské skupiny výrobce leteckých motorů a zařízení pro energetiku Rolls-Royce (od září 2013) |
| Kariéra: | pedagog na Vysoké škole ekonomické v Praze (1977-1983); vědecký pracovník, později zástupce ředitele Prognostického ústavu Československé akademie věd v Praze (1984-1989); místopředseda vlády ČSFR a předseda Státní plánovací komise (prosinec 1989 - červen 1990); poslanec Federálního shromáždění ČSFR (1990-1992); ministr průmyslu a obchodu ČR (říjen 1992 - červen 1997); poslanec za ODA (červen 1996 - červen 1997); z politiky se stáhl při vládní krizi v roce 1997, od té doby pracoval jako poradce společnosti ABB (1997-2010) a banky Goldman Sachs, rovněž vyučoval ekonomii na Vysoké škole ekonomické (2004-2010) a na Fakultě sociálních věd UK (od 2000); v letech 2010 až 2012 byl členem Evropské skupiny poradců Mezinárodního měnového fondu |
| Členství a funkce v politických stranách: | člen Komunistické strany Československa (1977 - prosinec 1989); člen Občanské demokratické aliance (ODA; březen 1991 - únor 1998); dvojnásobný místopředseda ODA (březen - říjen 1992, leden 1993 - listopad 1997) |
Dlouhý, coby člen vlády, byl jednou z nejznámějších tváří polistopadové ekonomické transformace. Především v levicovém tisku bývá v této souvislosti často kritizován, zejména kvůli nepodařené privatizaci kladenských oceláren Poldi. V 90. letech se v průzkumech veřejného mínění řadil k nejpopulárnějším českým politikům.
V letech 2006-2008 byl členem takzvané Pačesovy komise, která zpracovávala dlouhodobou energetickou koncepci ČR. V lednu 2008 se stal členem Národní ekonomické rady vlády ČR (NERV) a v srpnu 2010 i její obnovené podoby.
V roce 2009 Dlouhý založil nadaci Prague Twenty, která pořádá konference, odborné přednášky a jiné vzdělávací akce v oblasti politiky, společenských věd a kultury. V červenci 2007 byl v médiích zmiňován jako jeden z kandidátů na funkci českého velvyslance při EU. Na podzim 2009 se o něm v tisku spekulovalo jako o možném českém kandidátovi na post eurokomisaře.
Počátkem loňského roku se neúspěšně ucházel o nominaci v prvních přímých volbách prezidenta samostatné ČR. Ministerstvo vnitra ale jeho kandidaturu odmítlo zaregistrovat kvůli nedostatečnému počtu podpisů na petičních arších. Svým příznivcům Dlouhý doporučil volit kandidáta TOP 09 Karla Schwarzenberga.
