Na žebříčku, který vede Norsko před Švýcarskem a Lucemburskem, USA skončily až devatenácté. Spojené státy v hodnocení zůstaly těsně za Českou republikou a Slovenskem. Jsou ale před Velkou Británií a Itálií. Žebříček zveřejnila americká televizní stanice CNN.
Experti této pařížské organizace žebříček sestavili na základě dvou desítek ukazatelů ze čtyř hlavních kategorií. Ty se týkaly zdravotní péče, hmotného blahobytu, kvality života a financí. Nikoli náhodou tak pořadí ovládla desítka severských a západoevropských zemí, které jsou proslulé kvalitou zdravotní péče a štědrými sociálními programy.
„Většina vyspělých zemí zápolí se stárnutím populace, prodlužováním očekávané délky života a klesající porodností,“ uvedla viceprezidentka Natixisu Tracey Flahertyová. Evropané podle ní v tomto ohledu odvádějí lepší práci než Američané, a to i díky dobré sociální síti. Například Švédsko poskytuje penze všem lidem, kteří tam mají trvalý pobyt.
Pořadí na žebříčku lze vysvětlit i kombinací hodnotících kritérií. Kupříkladu pořadí ve zdravotní péči vznikalo z ohodnocení čtyř faktorů: z celkových výdajů na zdravotnictví, výdajů z vlastní kapsy, dostupnosti lékařů a zdravotní péče, a rovněž z očekávané délky života. Američané sice za zdraví utrácejí ze všech nejvíce, ale v dostupnosti péče skončili až na 23. příčce. Tuto kategorii vyhrálo Rakousko, které celkově skončilo páté.
USA trápí velká sociální nerovnost
Američtí penzisté nezabodovali ani s kvalitou života, uškodilo jim totiž znečištění životního prostředí. V kategorii, do které hodnotitelé započítávali pocity štěstí a kvalitu klimatu, si nejlépe vedlo Švýcarsko s nejpřísnější kontrolou znečišťování přírody.
Důchodci v USA sice mají jedny z nejvyšších příjmů na světě, v žebříčku jim ale velmi uškodila sociální nerovnost v populaci. Nejbohatší desetina obyvatel totiž disponuje 75 procenty bohatství, Spojené státy se tak v kategorii blahobytu propadly až na 38. příčku. Pokud jde o finance, nejistota ohledně další životaschopnosti programů sociální zabezpečení a individuální schopnosti nastřádat si dost peněz na penzi odsunuly zemi na 28. pozici.
| První dvacítka Natixis Global Retirement Index | |
|---|---|
| Pořadí | Země |
| 1. | Norsko |
| 2. | Švýcarsko |
| 3. | Lucembursko |
| 4. | Švédsko |
| 5. | Rakousko |
| 6. | Finsko |
| 7. | Nizozemsko |
| 8. | Dánsko |
| 9. | Německo |
| 10. | Francie |
| 11. | Austrálie |
| 12. | Izrael |
| 13. | Kanada |
| 14. | Belgie |
| 15. | Japonsko |
| 16. | Slovinsko |
| 17. | Česko |
| 18. | Slovensko |
| 19. | USA |
| 20. | Velká Británie |
Zdroj: Natixis
Podle Flahertyové by se americké penzijní pojištění mohlo v příštích letech zhroutit, pokud se nezmění jeho struktura. Stále více pracujících lidí se totiž chystá dát přednost individuálním úsporám před doživotní penzí. Středisko pro penzijní výzkum při vysoké škole v Bostonu nedávno varovalo, že asi 53 procent amerických pracujících starších 30 let není na důchod připraveno. „Skutečně tu hrozí krize,“ varovala Flahertyová. „Sdělení je jasné: O svůj důchod se budete muset více postarat sami,“ dodává na adresu Američanů šéf Natixis John Hailer.
Z evropských zemí se nejhůře umístila 81. Makedonie, dále už následují převážně jen rozvojové země. Úplně poslední příčku obsadilo Zimbabwe.
