První univerzitní oběť AI. Fakulta VŠE ruší bakalářské práce, změnu zvažují i další školy

Rozpoznat v česky psané vysokoškolské práci zapojení umělé inteligence je podle odborníků z univerzit prozatím prakticky nemožné.

Rozpoznat v česky psané vysokoškolské práci zapojení umělé inteligence je podle odborníků z univerzit prozatím prakticky nemožné. Zdroj: Grafika e15

Anna-Marie Horáková

Studenti Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze od příštího akademického roku už nebudou psát bakalářské práce. „Při dobře zvládnutých dotazech dokáže podstatnou část bakalářské práce vytvořit umělá inteligence. A protože je nereálné tuto skutečnost odhalit, je namístě nahradit bakalářské práce projekty, kde je více zřejmé, že se jedná o vlastní práci studenta,“ vysvětluje děkan fakulty Jiří Hnilica. Ostatní vysoké školy práce uzavírající bakalářské studium považují stále za přínosné a rušit je neplánují, některé ale připouštějí, že by se v budoucnu mohla jejich podoba změnit.

Studenti FPH VŠE budou muset místo písemné práce splnit bakalářský projekt. Může to být například odborná studijní stáž v zahraničí v kombinaci s podrobnou zprávou o ní, účast na fakultním výzkumném projektu nebo podnikatelský projekt.

Původně na fakultě zvažovali, jestli by jejich problém nevyřešil nějaký systém, který by zásahy generativní umělé inteligence dokázal odhalit. „Nicméně po poradě s předními, nejen českými odborníky jsme došli k závěru, že zavést takový systém není reálné,“ vysvětluje Hnilica.

S tím souhlasí i metodik výukových inovací Jakub Havlíček z brněnské Masarykovy univerzity: „Aplikace, které něco takového nabízejí, detekují využití AI s určitou pravděpodobností, ale nejsou schopné je odhalit stoprocentně, natož nade vši pochybnost prokázat.“

Vygenerovaný text je totiž vždy svým způsobem originální. „Nebál bych se říct, že aplikace na detekci využití AI jsou vlastně k ničemu,“ dodává Havlíček. Jako řešení spíš vidí ukázat studentům, jak umělou inteligenci využívat správně.

Problémům s rozpoznáním textů napsaných umělou inteligencí čelí nejspíš všechny vysoké školy. Například na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem proto věnují více pozornosti přípravě závěrečných prací. „Pokud vedoucí práce v této fázi získají podezření na využití AI studenty, požadují po nich upřesnění zdrojů a korektní citování. Někteří studenti pak práci přepracovali, případně na odevzdání práce v nejbližším termínu rezignovali,“ popisuje mluvčí UJEP Jana Kasaničová.

Rektor Anglo-americké vysoké školy Jiří Schwarz vidí jako nejsložitější odhalování prací, jejichž vytvoření si studenti u někoho objednali a zaplatili. Také na této pražské škole ale bojují i s falzy zhotovenými umělou inteligencí. Pro jejich detekování využívají program Turnitin, jehož součástí je od začátku tohoto roku i nástroj na rozpoznávání textů vytvořených AI. Ten slouží také na Univerzitě Karlově, mluvčí školy Václav Hájek ale připomíná, že kontrolu zásahů umělé inteligence Turnitin zvládá jen v angličtině.

Místo písemné práce prezentace

Diskuze o podobě a významu bakalářských prací podle Hájka probíhá už dlouho, umělá inteligence jí jen přidala na důležitosti. Univerzitní mluvčí říká, že přehodnotit se musí zejména rozsah prací. „Právě v generování dlouhých nicneříkajících textů je AI skutečně mistr,“ podotýká.

„V souvislosti s rozšířením a snadnou dostupností nástrojů AI a velkých jazykových modelů typu ChatGPT nebo Bing chat se skutečně diskutuje možnost nahrazení písemných závěrečných prací jinými formami, jako je například komplexnější projekt nebo portfolio,“ potvrzuje Havlíček z Masarykovy univerzity. 

V Brně na Právnické fakultě MU už jinou formu závěrečné práce zavádějí. Řada vyučujících mění podobu zakončení svých předmětů a kde to jde, nahrazuje texty úlohami, prezentacemi nebo projekty. A například studijní program Teologie na Univerzitě Palackého v Olomouci už několik let nahrazuje kvalifikační práci závěrečnou disputací.

Na pražské VŠE k radikální změně bakalářské práce přistoupila pouze fakulta podnikohospodářská, další fakulty školy plošné zavedení jiné než písemné podoby zatím neplánují. Na fakultě informatiky a statistiky už ale působí pracovní skupina, která se tématu závěrečných prací v době AI věnuje, diskutuje jejich možné formy a zvažuje i zapojení nových.

Také na Anglo-americké vysoké škole přemýšlejí o změně závěrečných prací, avšak z jiných důvodů než kvůli umělé inteligenci. Měla by se týkat jen profesně orientovaných studijních programů, jako je žurnalistika nebo mediální studia. „U nich lze uvažovat o tom, že místo jedné velké kvalifikační práce bude student prezentovat a obhajovat projekt nebo sbírku svých výstupů. A ty nemusejí být jen psané,“ upřesňuje Schwarz. Plošně však rušit bakalářské práce nechtějí, stále v nich absolvent školy podle jejího rektora prokazuje svou odbornost.

AI se učí z prací studentů

Vysoké školy se nicméně umělé inteligenci jako takové nebrání. Používat ji mohou i studenti Podnikohospodářské fakulty VŠE, jen musejí zapojení AI správně citovat. „V reakci na pronikání AI do tvorby závěrečných prací je každopádně důležité, aby členové komisí šli při obhajobách více do hloubky a odhalovali případná slabá místa na straně znalostí a přípravy studenta,“ podotýká děkan Hnilica.

Na využití umělé inteligence nevidí nic špatného ani na Západočeské univerzitě v Plzni. Letos tu například proběhne obhajoba rigorózní práce věnované možnostem využití AI ve fyzice, která už z principu umělou inteligenci využívat při tvorbě musí. „Nástroje generativní umělé inteligence určitě neznamenají konec ‚akademického psaní‘,“ připomíná Havlíček z MU. „Spíš povedou ke změně procesu při tvorbě textů. Nástroje AI s nimi budou běžně pomáhat a vlastně se tak už děje.“

Univerzitu Karlovu nepřekvapili studenti, ale sama umělá inteligence, která jejich práce vytěžuje. Zaznamenali tu zvýšené stahování prací z veřejně přístupného online úložiště – roboti vědí, kde hledat texty, na nichž se umělá inteligence dál učí. Jak ale poznamenává mluvčí Hájek, chování robotů blokuje provoz této digitální knihovny.

Knihovna nabízí ke stažení nejen bakalářské, ale také diplomové práce, které uzavírají magisterské studium. Těch se ale zvažované změny nedotknou a zůstávají ve své tradiční písemné podobě i na Podnikohospodářské fakultě VŠE. A nejen proto že jsou povinné ze zákona, a nelze je tedy zrušit. „V nich musejí studenti prokázat mnohem hlubší znalost výzkumných metod a analytických dovedností,“ zdůrazňuje Hnilica. „Svým rozsahem, hloubkou, a především velmi úzkou spoluprací mezi vedoucím diplomové práce s diplomantem nenabízejí tolik prostoru pro případné zneužití umělé inteligence.“