Celkem šest tisíc lékařů odmítá sloužit přesčasy, nově by se k nim mohly připojit i sestry a zdravotníci, uvedli v úterý zástupci Sekce mladých lékařů (SML) České lékařské komory a odborů. Hrozí tak, že od prosince budou mít nemocnice problém vykrýt směny. Lékařům vadí nejen novela zákoníku práce, která zdvojnásobila množství dobrovolných přesčasů na 832 hodin ročně, chtějí i navýšení základních odměn. Situaci nevyřešila ani páteční schůzka s ministry zdravotnictví a práce. Řada zařízení tak teď řeší, co dál. Společnost Krajská zdravotní v Ústeckém kraji připouští možné omezení služeb.
Za přesčas v noci lékaři ve Fakultní nemocnici Olomouc dostávají dvacetiprocentní příplatek, přes den 25procentní, padesátiprocentní pak za víkend. Výpověď z přesčasů přesto podalo 108 lékařů z celkových zhruba 580. Vedení teď s jednotlivými pracovišti zvažuje možnosti řešení. Nepočítá ale s omezením provozu ani léčebné péče, tvrdí mluvčí nemocnice Adam Fritscher.
Zástupce Sekce mladých lékařů Jan Přáda má nicméně obavy o fungování nemocnic, pokud k výpovědím k začátku prosince skutečně dojde. „Kdybychom se nedohodli, tak by to opravdu vedlo k omezení péče, minimálně plánované,“ domnívá se. Již po páteční schůzce uvedl, že i v největších nemocnicích hrozí omezení péče až na ty nejvíce akutní případy.
Problémy už nyní připouští společnost Krajská zdravotní, která v Ústeckém kraji provozuje celkem sedm nemocnic. „V Krajské zdravotní děláme opravdu maximum, aby se vzniklá situace pacientů dotkla co nejméně, je ale v tuto chvíli reálné, že v prosinci dojde k poklesu rozsahu poskytovaných zdravotních služeb, což by se týkalo plánovaných operací,“ připouští její mluvčí Petra Roubíčková. Do protestu se zapojilo celkem 166 lékařů.
Řešení podle mluvčí neleží jen v rukách jednotlivých nemocnic, je prý nutné zapojení politiků a řešení na celostátní úrovni. I přesto se vedení nemocnice snaží s odbory jednat. „Aktuálně děláme různá organizační opatření, současně také aktivně komunikujeme s lékaři, kteří se zapojili do protestu, a víme, že i někteří z nich budou i nadále přesčasy sloužit,“ doplňuje Roubíčková.
V pražské Všeobecné fakultní nemocnici pracuje přes 1250 lékařů, z nich 315 podalo vedení výpověď z přesčasové práce. I oni zatím s dotčenými pracovišti řeší, jak budou pokračovat. „Prověřujeme všechny možnosti reorganizace práce lékařů na klinikách, kde probíhají pohotovostní služby,“ popisuje mluvčí VFN Marie Heřmánková.
Fakultní nemocnice Plzeň se také zaobírá tím, jak bude vypadat od začátku ledna příštího roku systém jejího provozu. Ke konci září podali dva lékaři výpověď a 88 jich odvolalo svůj souhlas s prací přesčas. „Péče a výkonnost FN Plzeň není nijak omezená,“ tvrdí mluvčí nemocnice, ve které pracuje zhruba tisícovka lékařů na různé úvazky, Gabriela Levorová. Další informace nechce poskytnout do té chvíle, než bude jasné, jak se situace vyvine po začátku prosince.
Lékaři Fakultní nemocnice Brno požadují především vyšší platy, čímž se zákoník práce vůbec nezabývá. „Požadavky lékařů za současné finanční situace není nemocnice schopna naplnit, pouze případně částečně kompenzovat,“ odpověděla vedoucí komunikace Lenka Martinková na dotaz, jestli se nemocnice chystá řešit problémy nějakým způsobem sama.
„Ministerstvo zdravotnictví situaci s přesčasy aktivně řeší a bere ji velmi vážně,“ říká mluvčí rezortu Ondřej Jakob. Ministr práce Marian Jurečka už dříve avizoval, že chce situaci ohledně novely řešit další novelou. Plánuje ji předložit ve spolupráci s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem a poslancem Vítem Kaňkovským. Úprava zákona by měla zrušit zvýšený limit přesčasových hodin a umožnit 24hodinové služby lékařů. Nedávná změna zákoníku práce totiž znemožnila dosud běžnou praxi navázat přesčasy na směnu a odsloužit celkově až 24 hodin. „Pan ministr je také připraven k dalším jednáním o zlepšení podmínek všech zdravotníků,“ dodává Jakob. Mladí lékaři očekávali, že návrh novely dostanou do úterý, k tomu ale nedošlo.
Lékaři požadují hlavně snížení množství přesčasů a zvýšení základního platu. Právě příplatky, odměny a náhrady činily v prvním pololetí letošního roku podle Informačního systému o průměrném výdělku 42 procent jejich platu. Ministerstvo zdravotnictví počítá na příští rok s 6,8 miliardy korun vyhrazenými přímo na zvýšení odměn. Nedojde ale k navýšení tarifních platů, ředitelé nemocnic mají peníze uvolnit ve formě prémií.
Podle Sekce mladých lékařů tak není nijak zajištěné, že se peníze promítnou opravdu do platů. „Ze svých i vašich zkušeností víme, že v českých nemocnicích jsou odměny přidělovány často spíše podle ‚poslušnosti‘ než podle výkonnosti zdravotníků,“ uvedla SML na svém Facebooku. Její zástupci proto požadují jasné zvýšení tabulkových platů.
Například v Motole slouží lékaři přesčasy ve velké míře dobrovolně, aby si vydělali více peněz, jak již dříve uvedla Miroslava Mikasová z odboru komunikace. Sestry takto měsíčně v nemocnici nasloužily průměrně navíc devatenáct hodin, lékaři až 38. Podle odborů ale chybějí v nemocnicích až čtyři tisíce lékařů a pět tisíc sester, dodržení běžného množství přesčasové práce je tak obtížné. Do začátku října, než začal platit nový zákoník práce, mohli doktoři dobrovolně sloužit maximálně 416 hodin přesčasů. Nyní je to dvojnásobek. Běžný zaměstnanec může podle zákona odsloužit za rok jen 150 hodin navíc.
Ačkoliv se tváří protestů stala hlavně Sekce mladých lékařů, Přáda tvrdí, že výpovědi z přesčasů nepodávají jen mladí doktoři, ale i ti zkušení. Jejich průměrný věk je 38 let.
