Jelikož je šaškovi líto každé hodinky, kterou promrhá nesmyslným zíráním na blikající čísílka, návštěvu pošty odkládá do nejzazší meze. A udělá chybu, zvláště pokud vyrazí kolem začátku měsíce. Tehdy si totiž senioři chodí pro důchod a návštěva pošty se stává nesnesitelnou.
Po několika desítkách minut strávených v této instituci, kdy šašek uloví všechny pokémony a pročte nekonečný objem článků na internetu, zbývá jen bušit hlavou do zdi. Čísla zběsile blikají, k přepážkám nikdo nechodí a lidé neubývají, naopak! Když se konečně rozsvítí posvátné číslo a šaškovy kroky míří k okénku, často se dovídá nevídané. Předmět nekonečného čekání a bušení hlavou do zdi, což většinou bývá doporučený dopis, se mu údajně dnes objeví ve schránce.
Nedej bože, když chcete poslat balík. Šašek zatím nepochopil rozdíl mezi balíkem do ruky a na poštu. Čistě modelová situace: chcete poslat balík dítěti na tábor, protože je to jediná možnost jeho přežití. Několik minut se s paní dohadujete, jestli do ruky nebo na poštu a paní neustále tvrdí, že potřebuje číslo adresáta. Dítě telefon nemá, jelikož je na táboře, aby se aspoň na několik dní odpojilo od matrixu. Šašek už vidí v živých konturách pošťáka, který běhá po lese, hledá příslušné dítě a doručuje mu balík přímo do ruky. Hahaha.
Paní za přepážkou jsou chráněny sklem a ohni v očích vzdorují s grácií a ještě vám nabídnou sadu losů a několik druhů pojištění. A šašek se ptá, nemohla by trocha sofistikovanosti dorazit i na poštu? Případně, vy všichni startupisté, nevymyslíte alternativu pošty pro 21. století?
…někdo ty nepříjemné věci říkat musí
