Možnost intervencí podle premiéra vyplývá z toho, že Česko nemá euro, ale samostatnou měnu. „Nelze současně požadovat, abychom měli českou korunu a současně upírat ČNB právo na to, aby realizovala nástroje, které vyplývají z toho, že máte samostatnou měnu,“ řekl. Připomněl, že koruna není pevně fixovaná na žádnou zahraniční měnu.
Oslabení koruny podle Sobotky vedlo k tomu, že Česko se v posledních měsících vyhnulo deflaci. „Pravděpodobně kdyby intervence neproběhla, tak jsme se v loňském roce dostali v několika měsících do deflačního pásma. V tom intervence svoji roli splnila,“ řekl.
Podle Asociace exportérů přinesla intervence loni v bilanci zahraničního obchodu České republice kladných asi 22 miliard korun. „Celkový přínos intervence byl pro exportéry 201,6 miliardy a 179,9 miliardy si intervence odnesla na straně importu,“ uvedl místopředseda asociace Otto Daněk. Podle asociace na intervencích vydělal i stát, a to 8,1 miliardy korun. Do státní pokladny přibylo 4,4 miliardy korun z daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění a mandatorní výdaje státu s ohledem na podíl na snížené nezaměstnanosti klesly odhadem o 3,7 miliardy korun.
Kurz koruny k euru
ČNB začala s měnovými intervencemi v listopadu 2013 s cílem udržet korunu poblíž hranice 27 korun za euro. Exportéři podle serveru vítají i to, že ČNB opakuje svůj záměr držet tento kurz minimálně do poloviny příštího roku. Vývozci tím ušetří peníze za zajištění proti kurzovým výkyvům.
Prezident Zeman naopak intervence odmítá, označuje je za ekonomicky neefektivní. V polovině února prezident řekl, že udělá vše pro to, aby v bankovní radě ČNB seděli lidé podporující vstup ČR do eurozóny. Prezident členy rady jmenuje do funkce. Sobotka k tomu dnes řekl, že bankovní rada by měla být složena ze stoupenců eura i euroskeptiků.
