Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) považuje přebytek v rozpočtu, který ke konci září stoupl na 82,3 miliardy korun, za výsledek prorůstové politiky vlády a lepšího výběru daní. Předseda opoziční TOP 09 a někdejší ministr financí Miroslav Kalousek vidí v rozpočtu strukturální chyby, kabinet podle něj těží z ekonomického růstu a je neschopný investovat.
Sobotka v tiskové zprávě označil za důvod výsledků lepší výběr daní, efektivní čerpání evropských fondů, rozvoj investic a růst příjmů domácností. Babiš výsledky označil za výborné. "Jsou dané kombinací podstatně lepšího výkonu finanční správy, čerpáním evropských peněz i růstu, který je ale podstatně menší než minulý rok," uvedl. Pokles státního dluhu ke konci září o 12,9 miliardy korun na 1,66 bilionu korun připsal Babiš i tomu, že veřejné finance řídí jako firemní.
Sobotka míní, že se kabinetu daří řešit problémy prioritních oblastí, jako jsou zdravotnictví, školství, bezpečnost či sociální sféra, které byly podle něj za minulých vlád podfinancované. "To zastavilo jejich přirozený vývoj. Došlo také k výraznému poklesu příjmu domácností, což oslabilo samotný ekonomický růst. To vše naše vláda postupnými kroky napravuje," uvedl.
Kalousek tvrzení koaličních představitelů o stavu rozpočtu jako důsledku prorůstové politiky vlády odmítá. "Kdyby byla pravdivá, tak by logicky předkládali i na příští rok vyrovnaný rozpočet, protože i příští rok se očekává příznivý ekonomický růst," řekl ČTK. Vláda na konci září poslala do Poslanecké sněmovny návrh rozpočtu na rok 2017, který počítá se schodkem 60 miliard korun.
Kalousek: Příznivý výsledek. Na první pohled
Výsledek je podle Kalouska příznivý jen na první pohled a obsahuje několik strukturálních problémů. Způsobený je podle něj lepším výkonem ekonomiky, který se vládě "přihodil". "Vyšší příjmy jsou bohužel také způsobeny docela nemilosrdným zadržováním vratek, kdy marketingovým číslům ministerstva financí padá za oběť český podnikatel, který nedostává včas své vratky DPH," řekl.
Na výdajové straně rozpočtu podle Kalouska nedochází k úsporám, ale k neschopnosti investovat. "Vláda investuje o 37 miliard korun méně než v loňském roce, což je nekompetence a neschopnost, žádná úspora," uvedl. Kritizoval také nárůst nákladů na provozní výdaje státu.
