Obyvatelé by podle návrhu ústavního zákona ČSSD nemohli referendem schvalovat ani právní předpisy a rozhodovat o základních právech a svobodách, o státním rozpočtu a daních nebo o ustanovování a odvolávání lidí z funkcí.
Aby se všelidové hlasování mohlo uskutečnit, petici by muselo podepsat nejméně 850.000 lidí. Jde zhruba o osmkrát vyšší počet, než který předpokládá předloha SPD. Iniciátor referenda by navíc podle návrhu ČSSD musel získat dostatek podpisů pod petici nejvýše za půl roku.
Obě předlohy neuvádějí nutnou účast hlasujících pro platnost a závaznost referenda. Sociální demokraté ale chtějí, aby byl výsledek všelidového hlasování závazný jen tehdy, pokud v něm odpoví na položenou otázku kladně, nebo záporně nadpoloviční většina ze všech oprávněných voličů. Tedy i z těch, kteří hlasovat nepřijdou.
Přípustnost otázky všelidového hlasování, které by vyhlašoval prezident, by mohl přezkoumat Ústavní soud. Podnět by mohla dát vláda nebo skupina poslanců či senátorů.
Rozhodnutí přijaté v referendu by podle předlohy ČSSD bylo závazné pro vládu a obě parlamentní komory po dobu volebního období Sněmovny, nejméně však tři roky. Stejnou lhůty by ústavní návrh stanovil pro možnost uspořádat další všelidové hlasování ve stejné záležitosti. Podrobnosti k pořádání referenda by stanovil obyčejný zákon.
Projednávání ústavní normy SPD tento týden přerušila Sněmovna do další schůze. Předlohu ČSSD posoudí před projednáváním v zákonodárných sborech vláda. Pro schválení ústavního zákona je ve Sněmovně i v Senátu nutná třípětinová většina. Představy parlamentních stran o parametrech pro všelidové hlasování se různí. ODS a TOP 09 odmítají obecné referendum jako takové.
Švýcarsko, které je v otázce referend vzorem pro mnohé politiky, nedávno v jednom z referend odmítlo zrušení koncesionářských poplatků. Jak tam referenda fungují, píše týdeník Reflex.
