Svoboda není salám a Kolaja je Terminátor. V bizarním moři volebních novin zatím chybí SPD

Zdroj: e15

Marcel Kolaja a Freddie brání svobodu na internetu
Evropské pirátské noviny
Spolu pro Evropu
Kandidáti Pirátů se dle svých slov "vybarvili"
Mezi podporovateli Svobodných nechybí Daniel Landa nebo Vladimír Franz
9
Fotogalerie

tranické noviny nemusí být pro voliče tolik zdrojem potřebných informací jako spíš pravidelným předvolebním guilty pleasure neboli provinilým potěšením. Část politiků má před evropskými volbami ambici vysvětlit voličům, v čem pro ně má být Evropská unie důležitá, ti zbylí naopak vyrážejí jako rytíři ve zbroji bránit české hodnoty před diktátem „zlého“ Bruselu a místo štítu se nebojí využít křížovku nebo obraz od hudebníka Ivana Mládka. 

Ty nejlepší kousky zatím letos pravděpodobně servírují jinak nevýrazní Svobodní: jejich přirovnání svobody slova ke kusu salámu, který buď je, nebo není, minimálně vybízí k zamyšlení. Navzdory očekáváním internet zatím marně vyhlíží noviny SPD, svou tvůrčí ambici naopak objevili Piráti. 

Koalice Spolu, která i v evropských volbách sází na strategii společného postupu, podle údajů na transparentním účtu (jehož majitelem je Občanská demokratická strana) letos zaplatila za tisk volebních novin 22 554 korun. V těch se přitom zatím prezentuje pouze TOP 09, kterou do Evropského parlamentu vede současný europoslanec Luděk Niedermayer nebo bývalý starosta Prahy 6 Ondřej Kolář. „V rámci koalice Spolu využíváme jak propagační materiály celé koalice, tak jednotlivých stran. Každopádně volební noviny ve spolupráci s dalšími stranami chystáme také,“ řekla mluvčí TOP 09 Markéta Volfová.  

Spolu pro EvropuSpolu pro Evropu|SPOLU

Zatímco Svobodní zatím podle transparentního účtu za tisk a distribuci novin zaplatili přes 120 tisíc korun, po novinách hnutí Svoboda a přímá demokracie zatím není v poštovních schránkách ani stopy. Hnutí Tomia Okamury podle mluvčí Barbory Šťastné „něco chystá“, zda ale půjde o další vydání novin SPD s názvem Na vlastní oči, neupřesnila. Podle vedoucího katedry politologie Masarykovy univerzity Otto Eibla by sice v případě SPD šlo o relativně překvapivý krok, současně ale nemusí Okamura v těchto volbách tištěné noviny potřebovat. 

„Okamura je v očích části veřejnosti autentickým ochráncem českých zájmů. Kritici EU ho již většinou dávno sledují na sociálních sítích, kde je velmi aktivní, odkud pak berou většinu informací,“ vysvětluje. Oproti tomu Svobodní zůstávají po většinu roku skrytí a zjevují se jednou za čas na ochranu české koruny před eurem. Na kampaň zatím vydali přes 1,1 milionu korun. Piráti mají podle svého transparentního účtu téměř sedminásobné výdaje, SPD stála kampaň necelé čtyři miliony. 

Podle Eibla je možné, že SPD více než z volebních novin vytěží ze současné petice proti přijímání migrantů, se kterou aktivně vystupuje v ulicích. Podobnou petici sepsalo také hnutí ANO – pro něj a jeho lídryni Kláru Dostálovou je migrace jedním z pěti hlavních témat, jimiž chce cílit na voliče. Volební program ANO s názvem Česko, pro tebe všecko sice křížovku ani kreslený vtip neobsahuje, obrázek Andreje Babiše s Klárou Dostálovou pomalovaných českými vlaječkami přesto na internetu prakticky zdomácněl.

„Zatímco Terminátor z budoucnosti přišel, Marcel Kolaja do ní neohroženě míří,“ slibují ve volebních novinách Piráti. Současný europoslanec Kolaja je lídrem kandidátky a jedním z konkurentů Danuše Nerudové na pozici eurokomisařky – v Bruselu chce podle svého novinového profilu „držet prst na tepu doby“. „Nemůžeme se donekonečna spoléhat na zpátečníky a jejich názory, kterých je mezi politiky bohužel fůra. Podle nich bychom totiž možná ještě dnes jezdili na koních,“ říká v Pirátských evropských listech sám Kolaja.

Piráti vynaložili na tisk volebních novin o 60 tisíc korun víc než Svobodní. Společnosti Vltava Labe Media, která je v Česku nejsilnějším vydavatelstvím regionálního tisku, zaplatili více než 180 tisíc korun. Sázejí navíc na odlišné varianty výtisků podle krajů, na poslední stránce představují místní kandidáty. „Pro kampaň do Evropského parlamentu jsme letos vyrobili 222 tisíc výtisků volebních novin,“ napsal volební manažer Pirátů Pavel Štěpánek.  

Česko, pro tebe všeckoČesko, pro tebe všecko|ANO

Piráti vynaložili na tisk volebních novin o 60 tisíc korun víc než Svobodní. Společnosti Vltava Labe Media, která je v Česku nejsilnějším vydavatelstvím regionálního tisku, zaplatili více než 180 tisíc korun. Sázejí navíc na odlišné varianty výtisků podle krajů, na poslední stránce představují místní kandidáty. „Pro kampaň do Evropského parlamentu jsme letos vyrobili 222 tisíc výtisků volebních novin,“ napsal volební manažer Pirátů Pavel Štěpánek.

Zatímco TOP 09 zůstává obsahem a formou konzervativní, Piráti ani Svobodní ve volebních novinách nezapomínají na křížovku. „Křížovky, vtipy nebo recepty fungují perfektně. Ač se může zdát, že jsou noviny formátem hlavně pro starší voliče, je to skvělý nástroj, jak na omezeném prostoru představit kandidáty lidskou formou,“ myslí si Eibl. Digitální kampaň podle něj stále letáky nebo noviny zcela nahradit nedokáže. „Na sítích komunikují strany hlavně s těmi, kteří je již sledují. Hůře se tak rozšiřuje rybník potenciálních voličů,“ dodává.

Marcel Kolaja a Freddie brání svobodu na internetuMarcel Kolaja a Freddie brání svobodu na internetu|Piráti

Kandidáti Pirátů se dle svých slov "vybarvili"Kandidáti Pirátů se dle svých slov "vybarvili"|Piráti

Jenže volební noviny dokážou stranám také pěkně zavařit. V roce 2019 čelilo SPD několika trestním oznámením kvůli šíření nepravdivých informací o dalších stranách nebo kandidátech. V novinách k minulým volbám do europarlamentu totiž Okamurovo hnutí tvrdilo například to, že komunističtí europoslanci hlasovali pro přijímání uprchlíků. Hnutí Evropa společně europoslance Jaroslava Štětiny zase na SPD podalo trestní oznámení kvůli šíření lživé informace o tom, že EU nutí Čechy jíst nekvalitní potraviny.

Spíše než další bizarnosti ve volebních letácích bude důležité sledovat, zda tato forma kampaně dokáže přitáhnout lidi k volbám. Účast v evropských volbách je v Česku dlouhodobě jedna z nejnižších v Evropě a zatím ani jednou nepřesáhla 30 procent oprávněných voličů. Nejhorší byla v roce 2014, kdy k urnám dorazilo pouze 18 procent voličů, nejlepší naopak ve volbách 2019. Tehdy svůj hlas odevzdalo přes 28 procent. Ta letošní nám tak může ukázat, zda zájem o evropskou politiku nakonec mezi Čechy přece jenom neroste.