Aktualizováno
Tisíce dětí se po prvním kole přijímaček nedostaly na žádnou střední školu

Nejdůležitější zkouška jejich dosavadního života. Patnáctého května se žáci dozvědí, jak uspěli v přijímačkách.

Nejdůležitější zkouška jejich dosavadního života. Patnáctého května se žáci dozvědí, jak uspěli v přijímačkách. Zdroj: DALL-E

Období drilu a stresu ve středu definitivně skončí. Alespoň těm uchazečům o studium na střední škole a jejich rodinám, kteří zjistí, že u letošních abnormálně selektivních přijímacích zkoušek uspěli. Takových je výrazná většina, v Praze a jejím okolí ale pomyslné síto rozřazuje zájemce o studium nemilosrdněji než jinde. Kdo jím neprojde, má nicméně podle personalistů i některých investorů pořád poměrně širokou nabídku možností, co dělat.

V prvním kole přijímacího řízení uspělo téměř 94 procent uchazečů, kteří se hlásili na střední školy z devátých tříd základních škol, řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle ministerstva se z devátých tříd základních škol hlásilo více než 99 tisíc žáků, na žádnou střední školu nebylo v prvním kole přijato asi šest tisíc z nich. Nejlehčí bylo uspět v přijímacích zkouškách v Ústeckém kraji, nejtěžší to měli zájemci o studium v Praze.

„Pokud se žáci v prvním kole nedostanou na svůj preferovaný maturitní obor, mají možnost to zkusit znovu v kole druhém, případně třetím. V pondělí 20. května bude zveřejněn seznam škol vypisujících druhé kolo,“ připomíná Nikola Šrámková, analytička organizace EDUin specializované na informování o vzdělávání. Podle ní je důležité nesejít z pomyslné vzdělávací cesty.

I po případném neúspěchu v dalších přijímacích řízeních Šrámková doporučuje nynějším deváťákům navštěvovat jazykové kurzy nebo mezinárodní vzdělávací programy.

Jak se dostat na Oxford? Co je problém českého školství a jeho financování? Rozhovor s exšéfem ČEZ Martinem Romanem pro pořad FLOW:

Video placeholde
Rozhovor s Martinem Romanem pro FLOW • e15

„Pokud by systém opustili a nastoupili do práce nebo zůstali doma, mohli by ztratit studijní návyky a pravidelný režim, což by mohlo ztížit jejich pozdější návrat do vzdělávacího systému,“ varuje Šrámková. Podobný názor zastává také Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti Alma Career, která provozuje portály Jobs.cz a Prace.cz.

Silně by doporučil zůstat u studia, i kdyby mělo jít o nematuritní obor. „Zpátky do vzdělávacího systému by se jim pak vracelo těžce.“ Upozorňuje také na skutečnost, že vhodných brigád pro neplnoleté zájemce není až tak velké množství mimo jiné kvůli omezením náplně a podmínek práce pro mladistvé. Pokud by se přesto dospívající rozhodli dát si od studia dočasnou pauzu, kromě jazykových kurzů nebo běžných brigád mají i další možnosti.

Na bagr a do skladu

„Důležité je zůstat aktivní. Osobně bych šel třeba cestou stáží u velkých firem. Případně dočasného vycestování do zahraničí, byť to by bylo ještě lepší udělat spíše až po střední,“ přemýšlí specialista personální agentury ManpowerGroup Tomáš Urban. Zdůrazňuje, jak důležité je utvořit si představu budoucího pracovního a studijního oboru. „Třeba v případě IT si umím představit, že by se dalo bez střední školy úplně obejít, nicméně bez specializovaných certifikací se v oboru neuplatníte. U takto velmi specifického příkladu by to šlo. Musím ale dodat, že z pohledu personalisty by přece jen vždycky působilo zvláštně, kdyby dotyčná nebo dotyčný měli vychozenou jen základní školu,“ upozorňuje Urban.

„Dnešní patnáctiletí toho ale zatím moc nedělali, nevědí, co by chtěli dělat, a to se do jejich dvaceti příliš nezmění. Mně někdo nadělit dar volného roku, rozhodně nejdu studovat na školu, kam nechci,“ rozvíjí jeho úvahy Vojta Roček, partner investiční společnosti Presto Ventures zaměřené na softwarové startupy. „Snažil bych se seznámit s reálnou prací. Šel bych pomáhat na stavbu a chtěl bych zkusit řídit bagr. Do skladu Amazonu běhat mezi regály s lidmi, co jedou v pervitinu. Stínovat nějakého regionálního manažera v obchodním centru na pár dní. Podívat se na pár různých přednášek na různé vysoké školy. Jezdit s popeláři,“ nastiňuje zdánlivě nekonečně široké možnosti Roček.

Cílem jeho patnáctiletého alter-ega by bylo vyždímat ze světa maximum zážitků, které by člověku pomohly pochopit, kdo je a co od života bude později chtít. I kdyby to mělo podle Ročka obnášet psaní spousty e-mailů na všechny strany a snahu překonat bariéru nedůvěry vůči tak mladému člověku.

Analytička EDUin Šrámková ale připomíná, že v případě některých nepříliš obvyklých životních rozhodnutí může dojít ke ztrátě statusu studenta a vzniku povinnosti platit sociální a zdravotní pojištění. Názor investora Ročka nicméně vychází mimo jiné z jeho přesvědčení o tom, že české školství si vybírá úplně jinou daň: až příliš často prý generuje frustrované a zlomené jedince s nenávistí k učení.