V Česku se pracuje na směny skoro nejvíce v EU
Na směny loni v Česku pracovalo 29 procent zaměstnanců, což je pátý nejvyšší podíl v EU. Nejvíce je tato praxe rozšířená v Chorvatsku s podílem 38,7 procenta, dále pak ve Slovinsku, Polsku a Slovensku. Nejnižší podíl má Francie s 6,8 procenta, přičemž průměr EU činí 18,8 procenta. Práci ve směnném provozu vykonávalo loni v ČR 1,2 milionu lidí.
Rozsah práce na směny je v prvé řadě určen charakterem zaměstnání. Často jde o zaměstnance ve službách a prodeji, kde pracuje na směny každý druhý. Podobné je to i u obsluhy strojů. Mezi řemeslníky a opraváři funguje ve směnném provozu každý třetí zaměstnanec. Například řídící pracovníci fungují ve směnném režimu jen zřídka.
Roli hraje také to, v jakém odvětví zaměstnanci pracují. Nejvíce, a to přes půl milionu, jich loni pracovalo na směny ve zpracovatelském průmyslu. V odvětví, které zaměstnává nejvíce lidí v Česku, jde o podíl 40 procent. Nejvyšší podíl drží s téměř 50 procenty těžaři. Každý druhý pracuje na směny také ve stravování, ubytování a pohostinství.
Co se týče věku, nejvyšší podíl drží nejmladší zaměstnanci do 25 let. Mezi nimi je ve směnném provozu 41 procent zaměstnaných. Naopak mezi pracujícími lidmi nad 60 let jde o pětinu. Nejpočetnější skupinou jsou ale zaměstnanci mezi 40 až 44 roky, kterých ve směnném režimu pracuje téměř 190 000.
Nejvyšší směnnost vykazuje dlouhodobě Ústecký kraj, ve kterém je téměř dvojnásobně vyšší než v Praze. Zatímco Pražanů pracuje na směny pětina, v Ústeckém kraji jde o dvě pětiny zaměstnanců. Rozdíly souvisí s odvětvovou a profesní strukturou v daných krajích.
Střídání směn je v evropském průměru rozšířené u bezmála 19 procent. U žen je to 17 procent, u mužů rovná pětina. Mezistátní rozdíly jsou ale značné. Práce na směny je rozšířená v Chorvatsku (38,7 procent), Slovinsku (34,8 procent), Polsku (31,8 procent) a Slovensku (31,8 procent). Naopak velmi málo využívaná je kromě Francie také v Belgii (7,1 procent) a Dánsku (7,4 procent).
