Vláda by měla ve středu projednávat návrh na snížení sociálních odvodů u kratších úvazků. Pokud by firmy či úřady na osm až 32 hodin týdně zaměstnaly rodiče mladších dětí, dlouhodobě nezaměstnané, mladé do 21 let či lidi před penzí, mohly by z jejich výdělků odvádět nově 19,8 místo 24,8 procenta. Sleva by měla být u výdělků do 1,5násobku průměrné mzdy. Počítá s tím novela o pojistném na sociální zabezpečení, kterou připravilo ministerstvo práce.
Snížení odvodů patří spolu s příspěvkem 5000 korun na dítě, dotacemi na dětské skupiny a možností čerpat měsíčně víc z rodičovské mezi vládní opatření ke zmírnění dopadů zdražování na rodiny. Na čtveřici kroků se kabinet dohodl před měsícem. Novelu začal projednávat ve středu. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se debata přerušila kvůli dopracování "technických věcí" a měla by se uzavřít na dalším jednání. Resort financí ale požaduje, aby ministerstvo práce novelu stáhlo a přepracovalo. Výhrady mají i další resorty.
Podle ministerstva práce má Česko v EU sice nadprůměrnou zaměstnanost, v zaměstnávání matek malých dětí, starších pracovníků či postižených je ale podprůměrné. Resort uvedl, že zkrácenou pracovní dobu má asi 260.000 lidí a ve srovnáním s jinými státy se menší úvazky využívají v ČR výrazně méně. Autoři zákona jsou přesvědčeni, že snížení odvodů bude zaměstnavatele k nabídce kratších úvazků motivovat, nově by mohlo nastoupit 50.000 až 80.000 lidí.
Zaměstnavatel z pracovníkova základu výdělku odvádí teď na důchody 21,5 procenta, na nemocenské 2,1 procenta a na politiku zaměstnanosti 1,2 procenta, celkem tedy 24,8 procenta. Zaměstnanec pak ze základu platí 6,5 procenta. Osoby samostatně výdělečně činné mají odvody 29,2 procenta základu - na penze 28 procent a na podporu zaměstnanosti 1,2 procenta. Na nemocenské pak mohou případně posílat ze základu ještě 2,1 procenta.
Podle novely by nižší pojistné měl zaměstnavatel u kratších úvazků pro rodiče dětí do devíti let, pečující o postižené děti do deseti let, studenty, nezaměstnané déle než rok, lidi na rekvalifikaci, handicapované, mladé pod 21 let a pracovníky nad 55 let, nebo 60 let. Výpadek výběru pojistného by činil asi 1,9 až 3,2 miliardy korun ročně. Díky zaměstnání více lidí by se příjem rozpočtu pak ale mohl zvýšit. Sleva by se neměla poskytovat při kurzarbeitu, na chráněném trhu práce či při odpracování více než 148 hodin za měsíc.
Ministerstvo práce navrhuje, aby Sněmovna schválila normu hned při prvním projednávání. Ministerstvo financí zrychlený proces odmítá a žádá přepracování. Nesouhlasí mimo jiné s tím, že by opatření bylo nutné kvůli vysoké inflaci a energetické krizi. "Záměr podpory zkrácených pracovních úvazků je součástí programového prohlášení vlády a je nemístné využívat situace a navazovat ho na dočasnou situaci, která nastala ve spojení s válkou na Ukrajině," uvedl v připomínkách resort financí.
Podle MF ministerstvo práce předkládá novelu v době, kdy na jejích parametrech nemá shodu ani jeho nová důchodová komise. Podle ministerstva obrany se matky do práce nevrátí, dokud nebude dostatek školek, jeslí a dětských skupin. Podle úřadu vlády a zaměstnavatelů novela neodstraňuje problém s nutností doplácet minimální zdravotní pojištění. Zástupci firem nesouhlasí také s omezením na výdělky do 1,5násobku průměrné mzdy. Odbory se obávají účelového zkracování úvazků a vadí jim také výpadek příjmů na důchody.
