Popsali sedm případů, včetně kauzy ostravského primátora Petra Kajnara, kdy podle nich strana členy účelově vyloučila, a dvě místní organizace (v Ostravě-Výškovicích a Mohelnici) účelově zrušila, aby se zbavila oponentů s odlišným názorem.
„Tvrzené porušení zákona či vlastních vnitřních norem ČSSD (stanov) neodpovídá svou intenzitou tomu, aby její činnost měla být pozastavena. Z tohoto pohledu proto vláda návrh zamítla jako zjevně disproporční,“ uvedl tiskový odbor.
„Vláda konstatovala, že neméně podstatná je též skutečnost, že ve všech v podnětu zmiňovaných případech porušení stanov ČSSD v současné době probíhá soudní řízení u Obvodního soudu pro Prahu 1, přičemž žádné z nich doposud pravomocně neskončilo,“ dodal.
Podle jedné ze signatářek návrhu Nely Liskové se obdobné rozhodnutí dalo očekávat. „Tuto záležitost určitě nenecháme usnout a budeme v ní pokračovat, protože víme, že máme pravdu. Budeme se držet nějakých dalších právních úkonů, které máme v plánu. Dalo se předpokládat, že oni sami sebe nebudou chtít nějakým způsobem rušit a nemají takovou sebereflexi, aby řekli, že udělali nějaká pochybení a následně podnikli veškeré kroky k nějaké nápravě. To je to, co tam chybí, a tímto, co teď udělali, to jeno potvrdili,“ řekla Lisková.
Podnět přišel z Ostravy
Vláda rozhodovala o tom, zda se s návrhem na pozastavení činnosti ČSSD obrátí na Nejvyšší správní soud. Kvůli střetu zájmů by přitom členové ČSSD při jednání vlády neměli hlasovat ani se účastnit diskuse. Pokud by vláda nijak nereagovala, přešla by podle signatářů povinnost na prezidenta Miloše Zeman.
Podnět iniciovali převážně exčlenové ČSSD z Ostravy. Tamní šéf strany Adam Rykala i předseda sociální demokracie a premiér Bohuslav Sobotka dali tento návrh do souvislosti s odpůrci zákazu hazardu v Ostravě, který ČSSD prosazuje. Signatáři však spojení s hazardní lobby odmítli.
