„Nejdůležitějším zdrojem financí zůstávají i nadále soukromé domácí podnikatelské zdroje, které zaujímají na celkových výdajích na výzkum a vývoj 46,9 procenta (33,2 miliardy korun). Na druhém místě jsou veřejné domácí zdroje (26,2 miliardy korun, to je 37 procent),“ sdělil ČSÚ.
Stále více se na financování české vědy podílejí zdroje ze zahraničí, které v roce 2011 vzrostly o 44 procent na 10,8 miliardy, a tvořily tak 15,2 procenta celkových výdajů na vědu. Co se týká zahraničních zdrojů, loni poprvé převážily veřejné zdroje nad soukromými. Podle statistiků to svědčí o tom, že Česko začalo více čerpat z evropských dotací.
Z podniků jde sice největší podíl peněz na vědu, firmy ale ještě více peněz utrácejí na svůj podnikový výzkum. V podnikatelském sektoru bylo loni utraceno 60,3 procenta všech peněz na vědu, tedy asi 42,7 miliardy. Naproti tomu na vysokých školách se utratilo 15,3 miliardy, ve vládním sektoru, tedy například v ústavech Akademie věd, pak 12,4 miliardy. V soukromém neziskovém sektoru šlo na výzkum 300 milionů.
Přestože je loňský nárůst financí na vědu nejvyšší za posledních deset let, stále tvoří výdaje na výzkum jen 1,86 procenta HDP. Průměr zemí evropské sedmadvacítky byl v roce 2010 přitom už 1,9 procenta HDP.
Z veřejných peněz šlo 41 procent výdajů na přírodní vědy, 29 procent na technické, 12 procent na lékařské a sedm procent na humanitní. Nejméně peněz šlo na sociální vědy a zemědělský výzkum, po šesti procentech. Firmy nejvíce investovaly do automobilového, strojírenského a elektrotechnického průmyslu a do výroby lokomotiv.
„Z regionálního hlediska byla výzkumná a vývojová činnost soustředěna do Prahy (23,2 miliardy), Středočeského kraje (14,1 miliardy) a do Jihomoravského kraje (11,2 miliardy),“ konstatoval ČSÚ. V roce 2011 se v ČR zabývalo výzkumem 2720 pracovišť. V přepočtu na plné úvazky v nich pracovalo přes 55 tisíc lidí, více než 30 tisíc z nich byli výzkumníci.
