„Jde o mezinárodní připomínku holokaustu. V České republice budou tuto připomínku organizovat významné židovské organizace, které jsou pořadateli. Je ale logické, že hlavy vítězných mocností druhé světové války musí pozvat prezident republiky,“ uvedl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Podle tajemníka Federace židovských obcí Tomáše Krause jsou do ČR pozvány hlavy asi deseti států, včetně například ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. „Nerad bych tuto záležitost spojoval s jakýmkoli zahraničněpolitickým děním,“ poznamenal mluvčí Hradu k tomu, že Putin v současnosti čelí tlaku Západu ohledně zasahování Ruska do krize na Ukrajině.
Kreml podle Českého rozhlasu potvrdil, že pozvánku z České republiky dostal. Zabývat se jí ale bude později, na plánování je prý ještě příliš brzy a Putin se rozhodne na konci listopadu nebo až v prosinci.
Dvoudenní mezinárodní fórum
K výročí osvobození Osvětimi se v Praze a Terezíně uskuteční dvoudenní mezinárodní fórum. První den, 26. ledna, by se mělo na Pražském hradě konat shromáždění, jež se bude mimo jiné věnovat problémům se vzrůstajícími teroristickými útoky na evropské synagogy. Druhý den bude určen pro politiky, kteří by se podle připravovaného programu měli sejít nejdříve na Hradě a pak v Terezíně, kde se odehraje pieta.
„Je to příležitost připomenout si oběti holokaustu a osvobození tohoto vyhlazovacího tábora,“ uvedl Ovčáček k připravované akci, kterou pořádá Evropský židovský kongres a další organizace. Podle informací organizátorů na internetu by na ní kromě Zemana a Putina měl vystoupit francouzský prezident François Hollande či německá kancléřka Angela Merkelová.
| Sobotka: Pozvání Putina patří k výročí |
|---|
| Pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina do České republiky nelze podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) vytrhávat z kontextu. Na podílu Rudé armády na osvobození východní Evropy během druhé světové války současná krize na Ukrajině nic nemění, míní. Vláda podle něj lednovou akci na připomínku 70. výročí osvobození nacistického koncentračního tábora v polské Osvětimi, na kterou prezident Miloš Zeman pozval představitele čtyř vítězných mocností druhé světové války, podpoří. |
| „Já chápu, že ta věc je v těchto dnech, týdnech a měsících velmi citlivá, ale je strašně důležité, aby se to pozvání ruského prezidenta nevytrhávalo z kontextu,“ řekl Sobotka. „Pokud se pan prezident rozhodl pozvat hlavy států vítězných velmocí, patří to k výročí,“ poznamenal. |
Kulaté výročí
Na příští rok připadá 70 let od osvobození nacistických koncentračních táborů a od konce druhé světové války. Připomínka osvobození Osvětimi se 27. ledna uskuteční i na místě bývalého vyhlazovacího tábora, kde zahynulo přes milion lidí převážně židovského původu. Polští organizátoři na plánované připomínce očekávají několik tisíc účastníků, zejména přeživších holokaustu.
„Polští kolegové to tentokrát dělají jinak než v minulosti. Vždy to bylo politické shromáždění, například před deseti lety se tam sešlo asi 45 hlav států včetně (tehdejšího českého prezidenta Václava) Klause. Letos to chtějí Poláci udělat jinak, protože to je poslední možnost, aby se sešli přeživší,“ dodal Kraus. Jako náhradní místo se proto zvolil Terezín.
Rusko zastoupil Šojgu
Hlavy vítězných mocností druhé světové války se sešly už letos v červnu u příležitosti 70. výročí vylodění spojenců v Normandii, řada mezinárodních hostů se zúčastnila také oslav 70 let od zahájení Slovenského národního povstání v Banské Bystrici. Za Rusko byl na akci pozván rovněž Putin, nakonec ho ale zastupoval ministr obrany Sergej Šojgu.
Kvůli přítomnosti představitele ruské vlády se oficiálního programu tehdy odmítl účastnit polský prezident Bronislaw Komorowski, jehož země má s Ruskem napjaté vztahy kvůli krizi na Ukrajině. Poláci poté Šojguovi také zabránili v přeletu nad polským územím.
Netradiční načasování
Místopředseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek v Radiožurnálu připustil, že načasování pozvánky je netradiční. „Vzhledem k tomu, že je konec listopadu, tak musí být zřejmé, že buď je to jenom gesto a nepřijede nikdo, anebo je to jenom s jedním tím prezidentem domluvené, protože prezidenti většinou mají svůj kalendář plný na déle než na dva měsíce.“
Jeho stranická kolegyně europoslankyně Michaela Šojdrová se společně s europoslanci za TOP 09 a STAN připojila k prohlášení, které pozvání Putina odsuzuje.
„Takové pozvání nemůže vyznít jinak než jako projev náklonnosti a sympatií k současné agresivní politice Ruska na Ukrajině,“ uvedli v prohlášení. „Na tom nic nemění skutečnost, že pozvání se týká účasti na připomínce 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi, které je zároveň mezinárodním dnem boje proti holokaustu,“ doplnili.
| Výběr setkání lídrů USA, Francie a Británie s Putinem |
|---|
| 6. června 2014 - Putin při oslavách 70. výročí vylodění spojenců v Normandii neformálně hovořil se svým americkým protějškem Barackem Obamou v rámci společného oběda skupiny světových státníků pořádaného francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. O den dříve jednal Hollande s Putinem v Paříži a šéf Kremlu hovořil také s britským ministerským předsedou Davidem Cameronem. |
| 15. - 16. listopadu 2014 - Putin se zúčastnil summitu skupiny zemí G20 o světové ekonomice v australském Brisbane, kde čelil tlaku západních vůdců, kteří se ho snažili přimět, aby přestal podporovat proruské separatisty na Ukrajině. Mezi účastníky vrcholné schůzky patřili i Obama, Hollande a Cameron. |
