Deset evropských zemí s nejnižšími daněmi: Česko i dravci z Balkánu

Mezi desítkou evropských zemí s nejnižšími daněmi je i Albánie

Mezi desítkou evropských zemí s nejnižšími daněmi je i Albánie Zdroj: ImageSource / Profimedia

František Zajíc

Ve kterých evropských zemích lidé platí nejnižší daně? Na to odpovídá žebříček sestavený podle dat Světové banky. Nízkou daňovou zátěž mají ekonomicky stabilní a silné země, ale třeba i malé státy, které se pomocí příznivé daňové politiky snaží přilákat zahraniční investory. Tipnete si, jak se umístilo Česko?

10. Turecko

Ekonomika Turecka je rozsáhlá a různorodá, opírá se o silný průmysl, zemědělství, turismus a dynamicky se rozvíjející sektor služeb. V posledních letech však země čelí výrazným makroekonomickým výzvám – především vysoké inflaci, oslabení domácí měny a rostoucímu napětí na finančních trzích.

Ekonomika se opírá o robustní domácí trh, ale také třeba o mladou, početnou pracovní sílu. Slabiny představují především strukturální problémy veřejných financí, slabá měnová politika a nízká důvěra investorů způsobená politickou nestabilitou a nepředvídatelností hospodářské politiky.

Daně jsou v Turecku relativně flexibilní. Standardní sazba daně z příjmu právnických osob činí 25 procent, přičemž pro finanční instituce platí zvýšená sazba 30 procent0. Daň z příjmu fyzických osob je progresivní a pohybuje se mezi 15 a 40 procenty podle výše příjmu. Daň z přidané hodnoty má základní sazbu 18 procent, následují pak snížené sazby 8 a 1 procento.

9. Polsko

Polsko v současnosti patří k nejrychleji rostoucím státům v Evropě, což pocítilo například i Česko, když se před časem srovnávaly polské mzdy blížící se těm českým. Polsko má rozsáhlý domácí trh a dobře rozvinutý výrobní sektor, zejména v oblasti automobilového průmyslu, elektroniky a strojírenství. V posledních letech se dynamicky rozvíjí také sektor IT a e-commerce.

V posledních letech došlo díky evropským fondům k velkým investicích do infrastruktury, energetiky i modernizace státní správy. Naopak problém, který nejen Polsko řeší, je nedostatek kvalifikovaných pracovníků například ve školství nebo justici. Kupní sílu obyvatel pak v posledních letech ovlivňuje také inflace, která loni znovu rostla a pohybovala se okolo čtyř procent.

Daňový systém Polska prošel v posledních letech několika úpravami, přesto zůstává poměrně složitý. DPH má základní sazbu 23 procent, následují pak dvě snížené sazby 8 a 5 procent. Stejně jako další státy má Polsko progresivní daň z příjmu fyzických osob. Nižší sazba činí 12 procent, pro lidi s vyšším příjmem pak platí sazba 32 procent. Právnické osoby pak platí na dani z příjmu 19 procent, ale malé podniky s obratem do dvou milionů eur mohou využít sníženou devítiprocentní sazbu.

8. Albánie

Druhou balkánskou zemí, která se umístila v tomto žebříku, je Albánie. Ta v posledních letech zaznamenává stabilní růst podpořený domácí poptávkou, ale taky z velké části turismem. Významnou roli v ekonomice hrají také investice od diaspory, tedy od Albánců, kteří žijí mimo zemi. Ti v posledních letech investují například do nemovitostí.

Stejně jako v Severní Makedonii i v Albánii platí, že firmy můžou využívají nízké náklady na pracovní sílu. A silnou stránkou je i zmiňovaný turismus, díky kterému se například rychle rozvijí infrastruktura. Na druhou stranu se ale země pere s některými slabinami, jako je horší úroveň vzdělání nebo odchod mladých lidí do zahraničí.

Daňový systém je v Albánii relativně příznivý pro podnikání. Firmy platí daň z příjmu 15 procent s výjimkou malých podniků, na které se mohou vztahovat snížené sazby nebo úplné osvobození. Daň z příjmů fyzických osob je progresivní se dvěma sazbami 13 a 23 procent. DPH má základní sazbu 20 procent s možností snížené sazby na vybrané služby, například v oblasti ubytování.

7. Ukrajina

Ruská agrese, které Ukrajina čelí, pochopitelně výrazně zasáhla i ekonomiku. Přesto se tamní ekonomika dokázala nové situaci přizpůsobit a v mnoha směrech si zachovala hospodářskou odolnost. K udržení ekonomiky má pomoci právě i daňová politika, která by měla motivovat podnikatele k udržení aktivity i během války.

Nízké daňové zatížení na Ukrajině je zčásti výsledkem dřívějších reforem, ale i snahy vlády nezatěžovat ekonomiku v krizi dalšími odvody. Pro některé sektory a podniky byly během války zavedeny zjednodušené daňové režimy, včetně paušálních daní a dočasného odpuštění některých povinností.

Daňový systém na Ukrajině zůstává relativně jednoduchý. Standardní daň z příjmů právnických osob činí stejně jako u fyzických osob 18 procent. Existují ale i zjednodušené režimy, třeba pro drobné podnikatele nebo IT sektor. DPH má základní sazbu 20 procent. Vzhledem k válečné situaci dochází ale k dočasným změnám pomocí daňových zákonů, často ve prospěch podnikatelů a zaměstnavatelů v krizových oblastech.

6. Severní Makedonie 

Severní Makedonie se zejména v posledních letech profiluje jako země otevřená zahraničním investicím a podnikání. Její ekonomika je pestrá – kromě průmyslu a zemědělství se zde rozvíjejí také služby a IT sektor. Díky výhodné poloze na dopravní trase mezi Evropou a Blízkým východem se země snaží stát regionálním logistickým a výrobním uzlem. V posledních letech dochází k pozvolnému zlepšování infrastruktury, digitalizaci a fiskální disciplíny, čímž se Makedonie snaží přiblížit Evropské unii, do které se dlouhodobě chce začlenit.

Ekonomika těží hlavně z nízkých výrobních nákladů a také ze stabilní měny, která je navázaná na euro. Severní Makedonie zabodovala v žebříčku s nízkou mírou zdanění vůči HDP, protože se pomocí různých zvýhodnění snaží přilákat do země investory. Slabinou každopádně zůstává poměrně vysoká nezaměstnanost, nedostatečně rozvinutá infrastruktura mimo větší města a přetrvávající korupce a byrokracie, které komplikují podnikatelské prostředí.

Daňový systém je jeden z nejjednodušších v Evropě. Daň z příjmů právnických osob i fyzických osob činí jednotně 10 procent. DPH má pak základní sazbu 18 procent a sníženou sazbu 5 procent u vybraného zboží a služeb.

5. Lotyšsko

Malá, otevřená ekonomika s vysokou mírou propojení zejména do Skandinávie a Německa – tak by se dala charakterizovat ekonomika Lotyšska. I přes svou velikost si země vybudovala stabilní makroekonomické prostředí a rozvíjející se sektor služeb, zejména ve finanční oblasti, logistice nebo IT. Stejně jako další země i Lotyšsko čelí kvůli dopadům globálních událostí zpomalení růstu a také mírnému poklesu domácí poptávky.

Lotyšská ekonomika se opírá zejména o nízké zadlužení, členství v eurozóně a čím dál víc také o digitální ekonomiku. Země má poměrně pružný trh práce a dobře vzdělanou populaci. Slabinou je však vysoká energetická závislost na dovozu, malý domácí trh a demografický pokles.

Daňový systém v Lotyšsku je moderní a reformovaný. Poměrně unikátní je například systém daně pro firmy. Ty platí 20 procent ze zisku, ovšem pouze tehdy, když peníze neinvestují zpět (tedy pokud například vyplácí dividendy, podíly ze zisku nebo odvádějí zisk mimo firmu). Takový systém podporuje reinvestice a růst podnikání. Daň z příjmů fyzických osob je progresivní s pásmy 20, 23 a 31 procent. DPH má standardní sazbu 21 procent a snížené sazby 12 a 5 procent.

4. Španělsko

Španělsko je čtvrtou největší ekonomikou eurozóny a zároveň vyniká výrazným podílem služeb na tvorbě HDP. Klíčovým pilířem ekonomiky je cestovní ruch, který tvoří přibližně 12 procent HDP a zaměstnává značnou část lidí. Kromě turismu má země silnou pozici i v zemědělství nebo třeba v energetice, zejména v obnovitelných zdrojích energie.  

Mezi silné stránky španělské ekonomiky patří diverzifikovaná struktura hospodářství nebo rozvinutá infrastruktura. Dlouhodobě ale zemi sráží vysoká nezaměstnanost, zejména mezi mladými lidmi. Má také relativně vysoký veřejný dluh.

A jak je to ve Španělsku s daněmi? Firmy zaplatí na dani z příjmu 25 procent, přičemž existují snížené sazby pro nové a malé podniky. Zdanění příjmů fyzických osob je progresivní a pohybuje se mezi 19 a 47 procenty podle výše příjmu a regionu. DPH má základní sazbu 21 procent a dvě snížené sazby – 10 procent a 4 procenta.

3. Česko

Česko patří mezi ekonomicky nejstabilnější země střední Evropy. Ekonomika je silně navázána na průmyslovou výrobu, zejména automobilový průmysl, strojírenství a elektrotechniku. V posledních letech ale firmy musejí řešit problémy s nedostatkem pracovní síly nebo vysoké ceny energií, zejména v energeticky náročných průmyslech.

I přes vysoké schodky státního rozpočtu v posledních pěti letech si Česko drží oproti dalším evropským zemím relativně nízké zadlužení veřejných financí vůči HDP. Na druhé straně mezi slabiny patří závislost na vývoji v Německu, relativně pomalý růst produktivity práce, přičemž rozvoj podnikání mohou brzdit nadměrné regulace.

V evropském srovnání si Česko drží dlouhodobě nízké daňové zatížení vůči HDP. To snižuje například v porovnání s některými zeměmi i zátěž pro plátce DPH, které je hlavně v západních zemích vyšší. Samotná DPH je pak v Česku třístupňová: základní sazba je 21 procent, snížená 12 procent a vybrané položky pak mají sazbu nulovou. Fyzické osoby platí na dani z přijmu 15 procent, v případě že výdělek přesahuje čtyřnásobek průměrné mzdy, platí lidé 23 procent. Firmy pak na dani z přijmu platí jednotnou sazbu 21 procent.  

2. Německo

Německo coby největší evropská ekonomika hraje klíčovou roli na evropském i globálním trhu. Má silnou průmyslovou základnou, zejména automobilový, strojírenský a chemický sektor. Ekonomika je silně orientovaná na export a v posledních letech čelí výzvám, jako je například vysoká energetická náročnost průmyslu.

Země si i přes současnou ekonomickou stagnaci stále zůstává nejvýkonnější ekonomikou v Evropě, drží vysokou úroveň kvality infrastruktury, produktivity práce a technologické vyspělosti. Má silné zázemí ve výzkumu a vývoji, rozvinutý sektor malých a středních podniků a kvalitní technické vzdělávání, které je základem pro vysokou úroveň kvalifikace pracovní síly.

Německo má podle dat Světové banky daňovou zátěž 11 procent HDP, což ho řadí na druhé místo v žebříčku. Firmy například odvádějí daň z příjmů právnických osob ve výši 15 procent. Daň z přidané hodnoty má základní sazbu 19 procent, snížená sazba činí 7 procent. Fyzické osoby platí daň z příjmů podle progresivní sazby od 14 až do 45 procent.

1. Švýcarsko

Vůbec nejnižší daňové zatížené má možná nepřekvapivě Švýcarsko. To se v podobných ekonomických žebříčcích umisťuje na nejvyšších příčkách často, ať už se jedná třeba o kvalitu života nebo třeba o výši HDP na obyvatele. Švýcarsko lze tedy považovat za jednu ze zemí s nejvyšší mírou blahobytu na světě.

Ekonomická síla Švýcarska vyplývá hned z několika faktorů. Zemi se daří držet ekonomický růst, má jednu z nejvíce konkurenceschopných ekonomik. Prosperitě přispívá i silná měna, švýcarský frank je považován za jednu z nejstabilnějších měn na světě. Švýcarsko je také známé pro svůj silný bankovní a finanční sektor a má také silný export. V neposlední řadě nelze opomenout ani dlouhodobou společenskou a politickou stabilitu.

Systém švýcarských veřejných financí patří k jedněm z nejzdravějších na světě, k čemuž napomáhá mimo jiné i takzvaná dluhová brzda, která má dlouhodobě přispět ke stabilizaci spolkového dluhu.

Co se týče konkrétních daňových sazeb, ty se mohou v jednotlivých kantonech lišit. Například firmy na dani z příjmu platí mezi 12 a 20,5 procenty podle toho, v jakém kantonu firma sídlí. V kantonech se liší také daně z příjmů fyzických osob. DPH je ve Švýcarsku třístupňová, základní sazba je 7,7 procenta a následují snížené sazby 3,7 procenta a 2,5 procenta.