Dvacet zemí, kde se na únik z chudoby nejvíc nadřete. Česko je v čele žebříčku hned za bohatou velmocí
Chudoba jako hrozba pro Čechy? Ano i ne. Česko loni patřilo k evropským státům s nejmenší částí populace, které hrozila chudoba či sociální vyloučení. S podílem 11,3 procenta si vedlo podle statistik evropského statistického úřadu dokonce nejlépe, poměrově více lidí bylo vystaveno této hrozbě například i v Německu nebo ve Skandinávii. Pokud se však Češi skutečně dostanou do situace, kterou lze definovat jako chudobu, tak pilnou prací stráví mnohem víc hodin vedoucích k úniku z chudoby než většina obyvatel jiných bohatých zemí sdružených v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
Organizace OECD rozlišuje pořadí států v této statistice podle několika kategorií. Žebříček níže řadí státy podle množství hodin, které musí bezdětný jedinec pobírající minimální mzdu odpracovat za týden, aby unikl z chudoby. Data se vztahují k roku 2024.
Za člověka v chudobě je v tomto případě považována osoba, jejíž měsíční disponibilní příjem činí nanejvýš polovinu mediánového disponibilního příjmu v zemi, kde žije. Disponibilní příjem představuje částku, kterou dotyčný skutečně obdrží po odečtení všech povinných srážek, například sociálního pojištění.
Než se na žebříček vrhneme, tak pro představu zmiňme, že v závěru loňského roku v Česku činil medián mezd, tedy hodnota, proti které má polovina zaměstnanců mzdu vyšší a polovina nižší, 41 739 korun.
Ve kterých státech tedy stráví lidé nejvíce hodin prací, aby z chudoby unikli?
20. Portugalsko: 29 hodin
Hrozbu chudoby v Portugalsku zvyšuje mimo jiné vysoká míra pracovních smluv na dobu určitou. K tomu se přidává vysoká nezaměstnanost mladých a regionální nerovnosti, zejména mezi městy a venkovem.
19. Nizozemsko: 29 hodin
Ačkoli je Nizozemsko bohatá země, rostoucí náklady na bydlení a energie představují riziko pro nízkopříjmové domácnosti. Navíc některé sociální dávky nestačí pokrýt životní náklady v dražších oblastech.
18. Litva: 30 hodin
Lidé v Litvě čelí riziku chudoby i kvůli nízkým důchodům a omezené ochraně zranitelných skupin, jako jsou senioři a samoživitelé. Dalším problémem je odliv mladých a vzdělaných lidí do zahraničí, což oslabuje ekonomický potenciál země.
17. Nový Zéland: 30 hodin
Vysoké ceny bydlení a nedostatek dostupných nájemních bytů. I to jsou důvody, kvůli kterým se mohou ocitnout v nebezpečí hlavně rodiny s dětmi či jedinci bez stabilního příjmu. Příslušníci maorských a pacifických komunit v některých případech mohou čelit diskriminaci.
16. Španělsko: 30 hodin
Španělsko trpí vysokou nezaměstnaností, zejména mezi mladými lidmi. K tomu přispívají vysoký podíl dočasných pracovních smluv a regionální rozdíly v příležitostech a přístupu ke službám. Důsledkem může být i pád do chudoby.
15. Polsko: 32 hodin
Přestože Polsko zažívá ekonomický růst, rizikem zůstávají v řadě sektorů relativně nižší mzdy. V kombinaci s vyšší inflací v posledních letech tak řadě obyvatel chudoba hrozí – podle Eurostatu tento podíl populace loni činil šestnáct procent.
14. Jižní Korea: 32 hodin
Stárnoucí populace, nejisté pracovní podmínky a vysoké náklady na vzdělání a bydlení jsou hlavními faktory ohrožení chudobou. Mnoho seniorů navíc žije bez dostatečného důchodu a sociální sítě, která by jejich pádu do chudoby zabránila.
13. Austrálie: 32 hodin
Růst životních nákladů, zejména nájmů a cen energií, ohrožuje nízkopříjmové domácnosti také v Austrálii. Nerovnosti v přístupu ke zdravotnictví a vzdělání rovněž přispívají k riziku sociálního vyloučení.
12. Průměr OECD: 33 hodin
Napříč zeměmi OECD je pád do chudoby nejčastěji spojen s nejistotou zaměstnání, nedostatečnou sociální ochranou a s rostoucími náklady na bydlení. Zranitelné jsou zejména rodiny samoživitelů a starší lidé.
11. Slovensko: 34 hodin
Hrozbu představují regionální rozdíly nebo omezená integrace menšin, zejména romské populace.
10. Německo: 34 hodin
Navzdory silné ekonomice čelí část obyvatel riziku chudoby kvůli rostoucím nájmům i nízké sociální mobilitě v některých regionech. I zde mají dlouhodobě nezaměstnaní a migranti omezený přístup k pracovním příležitostem, důsledkem pak může být pád do chudoby.
9. Izrael: 36 hodin
Vysoké životní náklady a nerovnosti mezi etnickými a náboženskými skupinami, zejména mezi ultraortodoxními Židy a arabskou populací, zvyšují riziko chudoby. K tomu přispívá i nízká míra zaměstnanosti v některých komunitách.
8. Maďarsko: 37 hodin
Riziko chudoby zvyšuje slabý sociální systém, relativně nízké mzdy a omezená integrace romské menšiny. K významným příčinám chudoby patří i regionální rozdíly a omezený přístup ke kvalitnímu vzdělání.
7. Lucembursko: 38 hodin
I přes vysokou životní úroveň čelí některé domácnosti riziku chudoby kvůli rostoucím nákladům na bydlení. Ohroženi jsou hlavně nízkopříjmoví pracovníci, migranti a rodiny s více dětmi.
6. Kanada: 39 hodin
Vysoké náklady na bydlení a regionální nerovnosti ohrožují nízkopříjmové skupiny včetně původních obyvatel a nově příchozích imigrantů. Přístup k sociálním službám je značně nerovnoměrný, což platí zvláště v odlehlých oblastech.
5. Lotyšsko: 40 hodin
Mimo jiné i relativně nízké důchody a sociální dávky ohrožují obyvatele propadem do chudoby, což platí zejména mezi seniory. Země čelí i problémům s odlivem pracovních sil do zahraničí, což omezuje její finanční možnosti, mimo jiné i výplatu různých podpor.
4. Estonsko: 41 hodin
Rozdíly mezi vyspělými městy a chudšími venkovskými oblastmi, nerovný přístup ke vzdělávání, zdravotní péči a také k moderním digitálním službám. I to jsou důvody, proč zde lidem hrozí chudoba.
3. Slovinsko: 43 hodin
Ačkoli má Slovinsko relativně silný sociální stát, riziko chudoby přetrvává u seniorů, samoživitelů a u dlouhodobě nezaměstnaných. Problémem bývá i slabší podpora v době ekonomických krizí.
2. Česko: 45 hodin
V celé EU bylo loni chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 93,3 milionu lidí, tedy 21 procent populace. Meziročně jen nepatrně méně. Z dat Eurostatu byl podíl chudobou ohrožených lidí nejnižší v Česku, mírně přesáhl jedenáct procent.
Pod hranicí příjmové chudoby zde loni žilo 9,5 procenta obyvatel, tedy necelý milion. A kde vlastně leží hranice chudoby? Loni se zvedla na 18 163 korun na jednotlivce.
1. USA: 58 hodin
Zdaleka nejvíce hodin musí k úniku z chudoby odpracovat Američané. Platí to mimo jiné i kvůli vysokým nákladům na zdravotní péči, bydlení, dluhovým pastem, ne vždy přívětivému sociálnímu systému a značné příjmové nerovnosti. Chudobou jsou ohroženy zejména černošské a hispánské komunity, samoživitelé a lidé bez zaměstnání. Předloni žilo v USA 37 milionů lidí v chudobě, tedy asi jedenáct procent obyvatel.
