Současný stav energetiky je neudržitelný, říkají podnikatelé, kteří staví bateriové úložiště v Česku

Co vás vedlo k byznysové expanzi do sektoru obnovitelných zdrojů? Vy jste byl, pane Furmane, doposud viditelný spíše v oblasti genetiky.

Viktor Furman: Ano, působím zároveň jako ředitel v GHC Genetics, kde jsem  spolumajtel. A rozhodnutí pustit se do oblasti energetiky byla kombinace několika faktorů, ale samozřejmě jsme vytvoření holdingu poměrně dlouho zvažovali. Pravdou zůstává, že Česko i obecně celou Evropu nevyhnutelně čeká postupná proměna energetiky a její modernizace. Ať se bavíme třeba o plánovaném budování jaderných nebo obnovitelných zdrojů, a je tak jisté, že se jedná se o odvětví s velkou a stálou perspektivou do budoucna. Dává nám to proto byznysový smysl. Navíc podle plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu se mají obnovitelné zdroje podílet na spotřebě minimálně z 30 procent.

Takže v nich spatřujete potenciál k růstu.

Pavel Mrkáček: Ano, a zvláště v solární energetice v kombinaci s velkokapacitními bateriovými úložišti. Čím více těchto decentralizovaných výroben elektřiny přibývá, tím více je potřeba jejich provoz a flexibilní využívání vyrobené energie usnadnit pomocí akumulace. A dodávám, že dveře do sektoru akumulace nám aktuálně více otevírá také nová legislativa v podobě novely Lex OZE III.

O obnovitelných zdrojích se v Česku diskutuje už delší dobu a na trhu existuje řada zkušených hráčů. Pro vás je to ale nový směr...

Viktor Furman: Ano i ne. Ještě před založením holdingu jsme vizi projektu v Modlanech detailně rozebírali s mnoha odborníky a specialisty v oblasti energetiky a obnovitelných zdrojů a akumulace. A dávalo nám smysl spojit síly i formálně a založit Katemo Group a současně být otevřeni možným akvizicím.

Akvizice je tedy cesta, jak jste se dostali k potřebnému know-how?

Pavel Mrkáček: Mimo jiné. Už během přípravy parku v Modlanech jsme aktivně spolupracovali se společnostmi podnikajícími v solární energetice. Jednou z nich byla firma Simba Power, která fungovala na trhu od roku 2016 a zaměřovala se na moderní řešení v oblasti obnovitelných zdrojů energie, energetické efektivity a technologických inovací.

Viktor Furman: Tato společnost ale nebyla celkově v dobré finanční kondici, a to především v důsledku ochlazujícího se trhu se solárními řešeními pro rodinné domy či firmy. Rozhodli jsme se proto využít její potenciál zkušeností i lidských zdrojů a začátkem letošního roku jsme do ní majetkově vstoupili, finančně ji ozdravili a začlenili ji do našeho holdingu.

Vznikající park u severočeských Teplic má podle vás ambici stát se největším bateriovým úložištěm v Česku, co si mám konkrétně představit, jak velkou spotřebu pokryje?

Viktor Furman: Katemo Park Modlany se rozprostírá na ploše více než 330 tisíc metrů čtverečních, na území bývalého brownfieldu, a má vyrobit elektřinu pro 20 tisíc domácností. Bateriové úložiště o takovém objemu zatím v Česku vybudováno nikdy nebylo. Současně jde o jeden z technologicky nejmodernějších projektů obnovitelné energetiky, který v tuzemsku vznikl.

Pavel Mrkáček: Park je složený ze dvou částí. Solární elektrárny o instalovaném výkonu v konečné fázi až 45 megawatt-peak a bateriového úložiště. V první etapě, která se nyní dokončuje a chceme jí zprovoznit ještě letos, bude mít kapacitu 42 MWh. Díky velkému výkonu solární elekrárny a také z důvodu efektivnější výroby elektřiny a jejího flexibilního využívání, budeme ale moci bateriové úložiště dále rozšiřovat.

Zmiňujete první etapu, co bude znamenat ta druhá?

Viktor Furman: Tu bychom chtěli dokončit do konce října příštího roku a zajistí rozšíření baterie o dalších 22 kontejnerů s finální kapacitou 130 MWh.

Na kolik vybudování parku přijde?

Viktor Furman: Celková výše investic dosahuje 1,2 miliardy korun.

Jak jste zajišťovali financování projektu?

Viktor Furman: Ve spolupráci s partnery, bez nich to u tak velkého projektu nejde. Tím klíčovým je pro nás Česká spořitelna, pro kterou jde o jeden z dosud nejvýznamnějších projektů obnovitelné energetiky, na kterém se mohla aktivně po celou dobu podílet.

Pavel Mrkáček: Já jen dodám, že banka si při takovém objemu velice pečlivě prověřila naše technické řešení prostřednictvím energetických autorit v Česku. A to svědčí podle nás o tom, že je projekt kvalitně a odborně připraven a má perspektivu významně modernizovat tuzemskou energetickou infrastrukturu.

Jak budete chtít energii dostat k lidem? Počítáte ve svém byznysovém modelu s obchodní flexibilitou nebo plánujete spíše poskytovat služby pro provozovatele sítě ČEPS?

Viktor Furman: Chceme se zaměřit na oba směry. Distribuci vyrobené elektřiny zajišťuje energetická skupina UCED. Primárním záměrem je proto právě jejich prostřednictvím zajišťovat dodávky elektřiny do sítě, kde už máme smluvně zajištěný odběr až na 48 GWh elektřiny ročně. Budeme tak fungovat na denním trhu s elektřinou, tedy přizpůsobovat výrobu a spotřebu podle momentální situace a cen a vyrovnávat odchylky mezi předpokládanou a skutečnou výrobou či spotřebou.

Stejně tak bychom se ale rádi zapojili do zmíného poskytování služeb tak zvané výkonové rovnováhy, které zajišťují vyrovnanost mezi výrobou a spotřebou elektrické energie a tím udržují celkovou stabilitu sítě.

Stabilita a odolnost v energetice je stále důležitější téma. Jak máte zajištěnou bezpečnost celého parku?

Pavel Mrkáček: Vyvinuli jsme si svůj řídící systém. Díky tomu máme vlastní prediktivní algoritmy a dokážeme jak provoz fotovoltaiky, tak i nabíjení a vybíjení bateriové úložiště, optimalizovat v reálném čase. Řídící systém energetického managementu se tedy komplexně stará o provoz parku a zajišťuje i jeho kybernetickou bezpečnost. Díky tomu můžeme fungovat flexibilně, což je u výroby zelené energie a její akumulace naprostý základ. Máme proto také cloudovou platformu starající se o monitoring, analýzu dat i diagnotisku, a to nám umožňuje včas předcházet rizikovým situacím.

Probírali jsme severočeské Modlany, ale vaše dosavadní projekty se zaměřovaly na Moravu a Brno. Tam také máte další plány?

Pavel Mrkáček: Ano, máme za sebou sedm projektů fotovoltaických instalací na Moravě a dále projekt známého brněnského areálu Vienna Point, kde jsme na střechách areálu vybudovali fotovoltaiku o výkonu jednoho megawatt společně s bateriovým úložištěm 1,2 megawatthodin. Máme za sebou také rozsáhlou střešní solární elektrárnu ve Velké Bystřici na Olomoucku, a to na průmyslovém areálu skladu ovoce. Je ale pravda, že velké ambice má aktuálně hlavně Brno a na nich se budeme podílet i dál.

V čem přesně?

Pavel Mrkáček: Město dlouhodobě pracuje na ambiciózním plánu osázet střechy městských nemovitostí fotovoltaikou a tím vytvořit jednu obří městskou střešní elektrárnu. Tímto způsobem bude mít Brno zajištěných až 12,5 GWh solární elektřiny ročně. V tuto chvíli dokončujeme první fázi instalace fotovoltaik na deseti městských budovách v městské části Vinohrady pro společnost Sako Brno Solar. Jde o čtyři mateřské školky. V další etapě pak budeme instalovat solární panely na střechy škol.