Obří zástavba v Letňanech se blíží. Jen přípravy stály miliardy a pomáhají s nimi i bakterie

Vede sem metro. Jde o prodloužení trasy C, které ale od místních sklízí nemalou kritiku. Důvod je prostý – končí v poli. Vítejte v Letňanech, okrajové čtvrti hlavního města. Pocit, že se tu člověk ocitl na konci světa v příštích letech zmizí. Své plány tu má totiž hned několik aktérů. Stavět tu chce hlavní město, nebo také společnost Odien. Ta se brzy chystá ukončit sanaci někdejšího brownfieldu. Do proměny pozemků, na kterých by mělo v budoucnu žít až sedmnáct tisíc nových obyvatel, investovala společnost spolu se státem už dvě a půl miliardy korun. Pomohly moderní technologie, ale například i bakterie.

Chemické látky v půdě

Odien Group vlastní pozemky v Letňanech už od roku 1994, teprve teď se tu ale schyluje ke změně. Proměna zdejšího brownfiledu se řadí k těm složitějším. Víc než šedesátka hektarů půdy v minulosti představovala pilíř československého průmyslu. Kromě letadel se tu vyráběla také auta, na pozemcích tak existovaly například stanice pohonných hmot, kalírna nebo sklad paliva. Na řadě míst se do půdy dostaly chemické látky, ropa nebo nadlimitní množství chromu.

„Příprava celého projektu trvala desetiletí. Během té doby jsme shromažďovaly různé vstupy jako jsou historické dokumenty výrobního materiálu, vzpomínky pamětníků, oficiální zprávy o nakládání s odpady, zaznamenané lokální havárie či důkladné vzorkování objektů i půdy,“ líčí pro e15 architekt společnosti Odien Martin Zítek.

Realitní a investiční společnost na pozemcích začala mapováním a sondami celého areálu. Potřeba bylo určit rozsah znečištění. Po dvou letech prací se odklidilo asi dvě stě tun odpadu. Některý není možné vyčistit na místě, ten je přepravován na specializované skládky, kde si s ním poradí. Jiné se likvidují přímo na místě. K dispozici je tu například drtička suti. Ta na místě zpracuje stavební odpad, který pak zůstává a dál slouží třeba pro zásyp výkop nebo jako podkladová deska. „To minimalizuje množství odpadu a šetří přírodní zdroje,“ líčí Zítek.

Dalším pomocníkem na místě jsou drony. Ty pozemky monitorují ze vzduchu a vytvářejí snímky, na jejich základě je možné určit rozsah škod. Zrovna tak ale zvládnou sledovat i to, jak práce v místě postupují.

Zatímco drony pracující ve vzduchu není možné přehlédnout, sotva je tu vidět další pomocníky. Na sanaci pozemků Avia se totiž podílí také mikroskopické bakterie. Jde o speciální druh, který dokáže rozkládat organické látky, například zbytky ropných produktů na vodu a oxid uhličitý. „Bakterie se aplikují do půdy nebo do vodonosných vrstev, kde se přirozeně množí. Postupně tak škodlivé látky sežerou. Je to metoda, která se ve světě používá už několik desetiletí a je nesmírně účinná. Místa, které člověk zatížil průmyslovým odpadem, pomáhá teď vyčistit příroda sama,“ popisuje Zítek s tím, že nejde jen o ozdravný proces, ale také o prevenci - nežádoucí látky by se díky revitalizaci neměly dostat dál, třeba až do podzemních vod. Její stav je tu pravidelně monitorovaný.

Pamětníci z dob druhé světové války

Vše ale moderní technologie neobslouží, a tak tu svoje místo sehrávají i zmíněné výpovědi pamětníků. Ti ukázali, kde se co vyrábělo a jaké látky se v provozech používaly. Svědectví pak byla jedním ze zdrojů pro vytváření podrobné mapy kontaminace a plánu sanace. „Dohledat pamětníky nebylo zas až tak složité. Někteří z nich dokonce stále žijí v okolí. V kontaktu jsme i s těmi, kdo zažili rozmach areálu během války, kdy platila dost tvrdá pracovní politika,“ líčí architekt Odienu.

Za války docházelo v Avii k masivnímu rozmachu, dostavovala se velká část kapacit závodu, na pracích se podíleli i nuceně nasazení pracovníci. Důraz byl kladený na to, aby se budovy stavěly v rekordním čase. „Někteří za to podle svědectví zaplatili i životem,“ dodává Zítek s tím, že pracovní vytíženost v táboře nepřerušil ani atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Zatímco všude jinde platil zákaz vycházení, v Avii práce jely na plné obrátky.

Investorem sanace je kromě samotného Odienu také ministerstvo financí, které do projektu dalo přes miliardu korun. Rozlohou území a rozsahem prací šlo mimochodem o jednu z největších vypsaných ekologických zakázek v historii státu. Na sanaci se pak podílí také sdružení Avia 21, za kterými stojí odpadová společnost AVE, Gemtech, která se mimo jiné zabývá geologickým průzkumem a Ekomonitor, který má v popisu práce mimo jiné průzkumné a sanační práce.

Aktuálně je projekt v poslední fázi, dočišťuje se terén i poslední budovy v areálu. Definitivně by práce měly v Letňanech skončit v průběhu příštího roku. Tedy alespoň ty sanační. Pak čeká investora proces změny územního plánu a výstavba nové čtvrti. Její součástí zůstanou i některé původní budovy.

Na 66 hektarech, což představuje zhruba polovinu Malé Strany by v budoucnu měla vyrůst nová čtvrť, jejiž podobu předurčí architektonické studio Jakuba Ciglera. Kromě bytových domů by tu měly vzniknout nové školy, kulturní budovy nebo například parky. Celková investice do výstavby se pohybuje okolo šesti miliard korun.

Stavět tu chce i město

Stavět se ale bude v Letňanech nejen za soukromý kapitál. Vzhledem k tomu, že se tu nachází velká míra státních a městských pozemků, svoje plány tu má také hlavní město. To tu chce vybudovat rovněž novou čtvrť, kde se ovšem počítá s vysokým podílem nájemního bydlení „Přejeme si tu vytvořit progresivní a udržitelnou čtvrť, která bude zodpovědná a empatická k lidem i přírodě. Bude to pilotní projekt, který dosud nemá v Česku obdoby,“ uvedl před časem náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček. Území má být podle něj uhlíkově neutrální. Počítá se tak například s využitím takzvané šedé, tedy přečištěné vody, moderními energetickými zdroji či nízkoemisní dopravou.

Avia Letňany nejsou jedinou přeměnou brownfieldu v Česku. Průmyslová výroba na mnoha místech skončila a stát i města na místech plánují vystavět nové čtvrti. Patrné je to zejména v hlavním městě. Nejdál je výstavba na někdejším nákladovém nádraží v Praze 5. Projekt Smíchov City tu staví developerská společnost Sekyra Group. Stavět se začalo rovněž na Nákladovém nádraží Žižkov, první domy tu postavil developer Central Group, investorů je ale v místě několik. Otevírá se také obrovský brownfield v Praze 6 v Bubnech.