Aktualizováno: Inflace v Česku byla loni nejnižší za šest let, v prosinci ale zrychlila

Za celý loňský rok průměrná míra inflace činila 2,4 procenta, což bylo nejméně za šest let. V roce 2023 byla průměrná inflace 10,7 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Potraviny a nealkoholické nápoje v prosinci meziročně zdražily o 1,7 procenta, bydlení, voda, energie a paliva o 3,9 procenta. Ceny zboží vzrostly úhrnem o 1,7 procenta a ceny služeb o pět procent, uvedl ČSÚ.

„Průměrná míra inflace za rok 2024 činila 2,4 procenta. Ceny zboží úhrnem v roce 2024 vzrostly o 0,9 procenta a ceny služeb o 5,1 procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Maloobchodní tržby v listopadu zpomalily meziroční růst na 4,3 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez prodejů a oprav motorových vozidel v listopadu zpomalily růst, meziročně stouply o 4,3 procenta, v říjnu vzrostly po revizi o 5,1 procenta. Meziměsíčně se tržby obchodníků snížily o 0,1 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

„Maloobchodní tržby po očištění o cenové vlivy v listopadu pokračovaly v meziročním růstu, přičemž tempo růstu se oproti předchozím čtyřem měsícům zmírnilo. Ke zvýšení tržeb maloobchodu nejvíce přispěl internetový a zásilkový prodej a prodej pohonných hmot,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová.

Statistici zveřejnili také informace o listopadovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Ceny vývozu a dovozu podle nich v tomto měsíci ovlivnilo oslabení koruny vůči euru a dolaru. Ceny vývozu se meziměsíčně zvýšily o 0,9 procenta, meziročně rostly o 4,5 procenta. Dovozní ceny meziměsíčně stouply o 0,8 procenta, meziročně se zvýšily o 2,4 procenta. „V meziměsíčním i meziročním srovnání výrazně rostly ceny elektřiny,“ uvedl ČSÚ.

Meziroční inflace v prosinci byla přes růst pod očekáváním trhu i ČNB, tvrdí analytici

Meziroční inflace v prosinci byla přes nárůst pod očekáváním finančního trhu i centrální banky, která by tak dříve mohla snížit sazby, shodli se analytici. V prvním čtvrtletí 2025 by se podle nich meziroční růst spotřebitelských cen měl začít zmírňovat. Spotřebitelské ceny v ČR v prosinci meziročně stouply o 0,2 bodu na tři procenta. Za celý loňský rok průměrná míra inflace činila 2,4 procenta, nejméně za šest let.

„V závěru roku inflace podle očekávání zrychlila, podařilo se jí ovšem udržet na horní hranici tolerančního pásma inflačního cíle centrální banky,“ řekl ČTK analytik Deloitte David Marek. V následujících měsících by podle něj měla začít opět klesat. „To by mělo České národní bance umožnit další snižování úrokových sazeb. Inflace dnes není hlavní problém, tím je slabý růst HDP,“ dodal.

Zvýšení meziroční inflace zapříčinil výhradně efekt srovnávací základny, když v prosinci roku 2023 nastala velmi výrazná meziměsíční deflace, připomněl analytik Cyrrusu Vít Hradil. Tehdy to podle něj souviselo s marketingovou strategií obchodníků s potravinami, kteří lákali zákazníky na „předčasné“ snížení daně z přidané hodnoty dříve, než ve skutečnosti začalo platit. Zároveň tehdy velmi výrazně zlevňovaly pohonné hmoty.

Z pohledu České národní banky (ČNB) data o prosincové inflaci představují příznivé překvapení v podobě mírnějšího než očekávaného růstu spotřebitelských cen, míní analytik Generali Investments Radomír Jáč. Data o prosincové inflaci podle něj podporují očekávání, že centrální banka na letošním prvním zasedání 6. února sníží úrokové sazby poté, co si na prosincovém zasedání vybrala první pauzu po předchozí dlouhé sérii snižování úroků. Pro letošní rok čeká celoroční průměrnou inflaci zhruba na úrovni dvou procent, tedy na úrovni inflačního cíle ČNB.